English„Za vším hledej člověka“, přichází nám na mysl při sledování vývoje moderní architektury v severovýchodních Čechách, za který považujeme území dnešního Královéhradeckého kraje. Progresivní hradecký primátor František Ulrich prosazoval při budování nového Hradce Králové po zrušení hradecké pevnosti angažmá mladých architektů školených u Otto Wagnera. Za první secesní budovu v Hradci i v Čechách vůbec je tak považována Obchodní akademie od Huberta Gessnera a Otokara Béma z let 1896-1897. V roce 1901 již Jan Kotěra projektuje svou první hradeckou a zároveň svou první velkou zakázku na Okresní dům, čistě secesní, aby podle jeho plánů v letech 1909-1913 vznikla budova Muzea východních Čech, perla české moderny. S Kotěrou ji projektoval i jeho žák Josef Gočár, který spěl k osamostatnění a v letech 1910-1911 byl podle jeho plánů postaven protofunkcionalistický Wenkův obchodní dům v Jaroměři. Gočár následně významnou měrou přispěl jako architekt i urbanista k formování plánovitě budovaného moderního Hradce Králové, zvaného pro způsob i rozsah výstavby „salonem republiky“. Osvícení náchodští průmyslníci Bartoňové zadali své realizace v Náchodě a Novém Městě nad Metují Pavlu Janákovi, Otakaru Novotnému a Dušanu Jurkovičovi.
Do venkovského regionu tak přicházely se svými kvalitními impulsy špičky české architektury, vedle kterých úspěšně tvořili architekti místní, v inspiraci i čistě vlastní invencí. Priority poválečného uspořádání vedly v 60. letech ke vzniku řady individuálně pojatých horských hotelů v Krkonoších a v období po roce 1989 se v regionu objevují zajímavé architektury v rámci modernizace dopravní infrastruktury, individuální péče o člověka nebo hledání ekologického přístupu k místu stavby i její povaze, jak to ukazuje stavba nové poštovny na nejvyšší české hoře Sněžce. (1803)