English
Uplynulo již více než celé století od chvíle, kdy Jože Plečnik opustil pozici profesora na pražské Uměleckoprůmyslové škole a více než čtvrt století od velkolepé výstavy jeho díla v prostorách Pražského hradu. Jeho působení v Praze mělo ohlas i na Slovensku. On sám sbíral artefakty slovenského lidového umění a do vývoje slovenské architektury zasáhly významně i jeho žáci, zejména Jindřich Merganc. Protože jeho dílo neztratilo nic ze své aktuálnosti, chceme ho dnes připomenout unikátní výstavou na Bratislavském hradě.
Budou na ní představeny všechny tři etapy jeho životní a umělecké pouti. Ranné období ve Vídni 1892-1911, kde se z tovaryše truhlářského řemesla vypracoval na posluchače prestižní mistrovské školy prof. Otto Wagnera na Akademii výtvarných umění, stal se jeho vůdčím spolupracovníkem a posléze i samostatným architektem, který získal respekt stavbami Zacherlova paláce a kostela sv. Ducha. Když následník trůnu Ferdinand d´Este zabránil jeho jmenování Wagnerovým nástupcem, nastoupilo jeho druhé tvůrčí období: jeho přítel ze studentských let Jan Kotěra ho prosadil na místo profesora Uměleckoprůmyslové školy, a tak se Plečnik v roce 1911 přestěhoval do Prahy, kde za 10 let vychoval pět desítek předních českých architektů. V roce 1921 začala závěrečná etapa jeho života. Přijal profesuru v rodné Lublani, avšak zároveň vykonával funkci hradního architekta na Pražském hradě za doby prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka, kterému dal vynikajícími úpravami dnešní důstojnou podobu k reprezentaci prezidentského úřadu. Zároveň začal přetvářet i tvář slovinské metropole, kterou obohacoval až do své smrti řadou urbanistických souborů i architektonických soliterů. Zapomenut v době pozdního modernismu byl Jože Plečnik na konci dvacátého století znovuobjeven výstavou v Centre Pompidou v Paříži v roce 1986 a konečně expozicí na Pražském hradě v létě 1996. Ve svém díle originálním způsobem propojuje tradice antické a renesanční architektury s moderním chápáním prostoru a inovativními technologickými metodami. Proto je jeho dílo inspirativní i pro současnou středoevropskou architekturu.
Expozice bude v jednotlivých částech prezentovat fáze života a díla, jak v Lublani, tak ve Vídni a Praze, a také Plečnikův vliv na slovenskou scénu. Expozice bude obohacena o unikátní dokumenty ze státních a soukromých sbírek a doplněna velkým počtem modelů a artefaktů z muzeálních a galerijních sbírek ze Slovinska, Rakouska, Česka a Slovenska. Hlavními kurátory výstavy jsou Zdeněk Lukeš, Damjan Prelovšek a Vladimír Šlapeta.
Publikace Jože Plečnik, středoevropský architekt
K výstavě bude vydána samostatná publikace, která rozšíří poznání o Plečnikově tvorbě a jeho vlivu v mezinárodním kontextu a také o současnou reflexi jeho nadčasového díla, včetně novodobých rekonstrukcí jeho staveb. Kniha přinese hlubší vhled do jednotlivých fází jeho tvorby, s důrazem na jeho vztah k architektonickým tradicím antiky, renesance a modernismu.
Publikaci edituje Damjan Prelovšek, jeden z předních odborníků na Plečnikovu architekturu. Vyjde ve slovenské a anglické jazykové mutaci a stane se trvalým dokumentem k této jedinečné výstavě, rozšiřujícím povědomí o jednom z nejvýznamnějších architektů střední Evropy.
V Praze dne 10.3.2025
Autorský kolektiv
Damjan Prelovšek, Vladimír Šlapeta a Zdeněk Lukeš