English
Vyvstane-li někdy u člověka architektury neznalého potřeba otevřít pomyslná vrátka, která vedou k poznání alespoň základů této v každém směru rozličné a mnohotvárné disciplíny, pak je publikace 123 ikon pražské architektury skvělým začátkem. Více než komukoliv jinému kniha poslouží obyvatelům metropole, jejichž každodenní cesty městem dostanou zcela nový rozměr. Umění zpomalit a nechat se geniem loci vést na vlnách historie, souvislostí a vlastní imprese je to, čeho si architektura žádá pro správnou interpretaci svého kouzla nejvíce.
Patrik Líbal dokázal vytvořit takřka všezahrnující encyklopedii architektonických ikon napříč naším hlavním městem. Kniha čtenáře z historické podstaty zavádí jak do samých útrob centra jako je Staré či Nové Město pražské, Hradčany nebo Vinohrady, tak i do lidmi méně exponovaných míst, z nichž lze zmínit například Ruzyni. Výběrem staveb je publikace obzvláště povedená, neboť čtenářům poskytuje jakýsi chronologický přehled vývoje architektury od sklonku 19. století až po dnešní dobu. Pozitivum lze jistě spatřovat i ve způsobu práce s funkční diverzitou budov. Stavby mající hospodářský či průmyslový význam jsou střídány budovami veřejnými. Těm již ovšem šlapou na paty skvostné vily i celé vilové čtvrti, které jsou již po více než sedm dekád proslulé svou lukrativností.
Kniha také zprostředkovává pohled na vliv celé plejády architektonických stylů na pražské stavitelství především 20. století. Ruku si zde podává secese reprezentovaná například notoricky známou Fantovou budovou Hlavního nádraží, moderna, kubismus, četný funkcionalismus či socialistický realismus, jehož zářným příkladem může být Hotel International.
Díky výstižně psaným medailonkům se čtenáři seznámí nejen s hlavními špičkami oboru, jakými byli například Jan Kotěra, Josef Gočár nebo Pavel Janák, ale i s mnoha dalšími, pod jejichž rukama vznikala po několik desetiletí současná podoba naší metropole.
Tato publikace je bezesporu skvělým aspirantem na příručku pro každého člověka, jehož snahou je vnímat své okolí v širších souvislostech a dodat pro něho kdysi neznámým objektům jméno a příběh. Příběh, který je magický svou individualitou, za níž se skrývají snahy, sny a záměry umělců. Čtenářskému oku příjemná grafická podoba s desítkami fotografií zobrazujícími nejen samotné stavby, ale i momentky z mnoha expozic, je milou pozvánkou k podrobnějšímu samostudiu architektury.
Kristýna Hodějovská