Moše Cur

Jediné dítě rodičů, kteří přežili nejhorší hrůzy šoa. Když byli osvobozeni z táborů smrti, odmítli nabídku švýcarského občanství a zvolili ilegální emigraci do Palestiny. Mošeho otec byl vážně zraněn v izraelské válce o nezávislost, ale jeho zranění jen podpořilo jeho naprostou oddanost životu a snahu něčeho dosáhnout. Své odhodlání a věrnost Izraeli přenesl i na svého syna Mošeho.
Moše studoval Technickou vysokou školu v Giv’atajim, kterou absolvoval s výborným prospěchem. Po vojenské službě studoval na Technionu architekturu a městské plánování, opět s vyznamenáním, a na závěr obdržel Cenu ředitele školy za vynikající studium, která se uděluje nejlepším studentům. V roce 1978 založil vlastní firmu Moshe Zur Architects and Town Planners. Během let získal řadu ocenění, kromě jiných Rechterovu architektonickou cenu za projekt stavby budovy Elbitu v Haifě (1988), prestižní mezinárodní cenu udělovanou za výškové budovy a urbánní bydlení (CTBUH) a Cenu pro člena asociace izraelských architektů za vynikající přínos architektuře v Izraeli (2013).
V roce 1985 nastoupil jako asistent na Technionu a stal se vedoucím doktorandského studia v 5. ročníku a koordinátorem závěrečných studentských prací. Současně nabídl nový kurz inovativních a pokročilých technologií. Před dvaceti lety začal pracovat v Evropě i v Izraeli.
Účastnil se projektů v 31 zemích od Brazílie po Thajsko, ale především v Evropě, kde je považován za vůdčí architektonickou osobnost a úspěšně propaguje dobrou pověst Izraele.
V současné době zaměstnává jeho studio 95 architektů. Společně s Ornou Cur a dalšími pěti partnery se souběžně zabývá projekty v Izraeli a v zahraničí. S velkou láskou a uspokojením pracují společně na rozsáhlých a impozantních projektech, které všechny začínají a končí na stole vedoucího plánovače Mošeho Cura.
Moše a jeho kancelář mají velký úspěch s novátorskými projekty integrace rozsáhlých multifunkčních komplexů v rámci urbánní zástavby Tel Avivu a dalších městských oblastí.
K dalším úspěchům firmy patří podpora technických a vědeckých inovací prostřednictvím projektů průmyslových a akademických areálů.

Urbánní transformace v kontextu kultovního urbanismu

I. Moše Cur a architektura krajinného urbanismu
Během své více než 35leté kariéry Moše Cur přispěl řadou jedinečných projektů k praktikám architektury a urbanismu. Tyto práce se staly standardem a profesní normou a přispěly k postavení architekta v izraelské společnosti.
Zároveň definovaly nové směry v architektonické praxi, jež jsou citlivé ke kontextu izraelského urbánního kultovního dědictví.
Dílo Moše Cura usiluje o vyřešení dilematu zachování urbánní zástavby v podmínkách rostoucí hustoty vertikálního urbanismu. Kultovní přítomnost minulosti lze zvýraznit novými urbánními strategiemi, které se snaží umožnit kultovnímu odkazu, aby se vyvíjel prostřednictvím architektonického jazyka prostorových souvislostí. Spojitost s historickým kontextem našeho kultovního dědictví vyžaduje tvůrčí strategie a důmyslnou urbánní představivost. Další problémy jako rekonstrukce historických izraelských měst s cílem zlepšit životní podmínky a sociální blahobyt společnosti vyžadují od naší profese nové invenční formy a inteligentní design.
Moše Cur uspěl ve vytváření urbánní struktury po celé generace architektonických forem. Tato integrace architektury a urbanismu se stala hlavní charakteristikou jeho plánování. Mošeho přístup k architektuře přes urbanismus a k urbanismu přes architekturu je široce oceněňován v Izraeli i v jeho dílech v zahraničí.
Myšlenka posílení urbánních a prostorových struktur v centru Tel Avivu a v sousedních městech pomocí prostorových urbánních strategií napomohla v oblasti městského designu vzniku řady mistrovských děl. Patří k mnoha příkladům urbánního posílení jeho architektonického designu. Proto lze Mošeho práci charakterizovat jako architekturu krajinného urbanismu.

II. Síla urbánní přeměny
Curovy vědecky zaměřené plánovací praxe. Lze využít investorských iniciativ jako prostředku k rekonstrukci a zvýšení kvality našich stárnoucích měst a současně i ke vzniku nových?
Cur se stal mistrem urbánní transformace. V Tel Avivu i jinde zapojil investorské iniciativy s cílem vytvořit transformační prostředí vyšší kvality a trvalý zájem o městskou výstavbu.
Tel Aviv se začal jako moderní město rozvíjet v roce 1909 a vynikal důslednou výstavbou nízkých rezidenčních čtvrtí v sousedních správních oblastech. Protože architektura historického Tel Avivu zahrnuje jedny z největších seskupení tzv. mezinárodního stylu architektury, byla prohlášena za světové kulturní dědictví UNESCO. Curovo dílo v historickém jádru Tel Avivu a sousedních městech uspělo ve snaze vytvořit pozoruhodné příklady urbánních oáz, přičemž vznikaly také vyšší budovy a hustší zástavba. Tyto projekty se staly modelem tvůrčího potenciálu plánování urbánní transformace.
Jedním z příspěvků Curova architektonického urbanismu byla spolupráce na projektech s krajinnými architekty při vytváření městských veřejných prostorů. Mluvíme o sloučení designu jedinečné urbánní architektury a tvorby městských prostorů ve smyslu krajinného urbanismu. To slouží k vytvoření veřejných oáz v rámci soukromých projektů. Patří mezi jinými ke Curovým nejkouzelnějším místům: zahrada komplexu Be’eri Nahard’ea v historické části Tel Avivu, zahrada Remezovy výškové budovy v Tel Avivu, hlavní plány zahrnující zahrady mnoha škol a průmyslových komplexů se špičkovou technologií, a řada dalších. Projekt srdce severní obchodní čtvrtě v Tel Aviu (Northern CBD), který je teprve ve fázi přípravy, v sobě rovněž skrývá možnosti vytvoření výrazné kompozice urbánních prostorů opírajících se o kultovní prostorový systém městského jádra.

III. Urbánní strategie a zásady
Moše Cur vyvinul řadu plánovacích strategií a zásad pro zachování a zvýrazňování historických struktur v rámci nových investorských aktivit. Komplex na Rothschildově třídě 22 vytváří městské atrium, které nás přiměje všímat si integrace historických budov s novým sousedstvím. Řada Curových výškových komplexů v Tel Avivu dosahuje integrace starého s novým pomocí prostorových, formálních a materiálních strategií. Hlavní plán starého přístavu v Praze skvěle demonstruje vzájemné srovnání historických a moderních měst v jejich schopnosti vedle sebe dál existovat. Architektura je veřejná činnost vytvářející tvář městského prostředí. Moše Cur důsledně zdůrazňuje veřejný přínos svých projektů. Dokázal přesvědčit klienty i kolegy architekty, že veřejná tvář a materiální provedení budov musí vyjadřovat důležitost veřejné hodnoty prostředí. Návrh jeho nových městských komplexů budov v Herzliji vytváří průčelí a stavební masu v urbánním měřítku, které jsou ovšem i architektonicky zajímavé. Tato díla vyjadřují jedinečný cit pro architektonickou materiálnost a investice do nových technologií a kvalitních materiálů. Architektura Moše Cura je výrazem spojitosti a toku urbánní zkušenosti, kdy se kultovní dědictví setkává s novou dobou.