Bulharsko

V říjnu představil Bulharský kulturní institut v Praze autorské práce Todora Nančeva – modely bulharských obrozeneckých staveb.
Tyto ručně vyrobené modely nejsou kopiemi existujících budov, ale autorskými uměleckými díly. Část z nich ukazuje již zbourané nebo polorozbořené obytné domy z Plovdivu. Jedním ze záměrů výstavy je vyvolat atmosféru, duch doby a předvést jednotlivé regionální školy bulharské městské architektury. Modely demonstrují rozdíly v topografických charakterech konkrétních regionů, v konstrukcích i v architektonické kompozici a ilustrují různé přístupy k symetrii.
Typické vzory bulharské obrozenecké architektury začaly vznikat koncem druhé poloviny 18. století, kdy na dnešním území Bulharska nastal hospodářský a kulturní rozvoj.
Obchod a řemesla nerozvíjeli osmanští Turci, ale především místní obyvatelstvo a vzhled měst se postupně měnil.
Každé město si vytvořilo vlastní vzory, které odpovídaly zeměpisným zvláštnostem krajiny nebo koncentraci a druhu řemesel v daném regionu. Vzhled města Trjavna (střední Bulharsko) byl dán dvoupodlažní zástavbou podél hlavní ulice, zatímco v Koprivštici (jižní Bulharsko) se kladl důraz na vysoké zdi a rozměrná vrata. V Melniku (jihozápadní Bulharsko) se stavěla vysoká přízemní podlaží, která dokreslovala okolní krajinu, tvořenou bílými pískovcovými vrchy. Všechny regionální varianty bulharských domů z doby obrození však silně připomínají horizontalitu italské renesanční architektury obytného domu. V přízemní části budov se tradičně umisťovaly prostory pro obchodní činnost a nadstavbovou část nad nimi tvořila obydlí majitelů.
Koncem 18. století se obrozenecké domy stavěly v horských oblastech – v několika prosperujících městečkách (Žeravna, Trjavna, Kotel, Koprivštica, Bansko, Melnik, Sopot). Novostavby z 19. století se vyznačují větší dekorativností, nástěnnými malbami, mají větší místnosti, lépe odpovídající hygienickým požadavkům. Střediskem rozkvětu architektury se stal Plovdiv. Vzhled domu z období obrození zřetelně prezentoval možnosti a zvýšené sebevědomí obchodníků a řemeslníků té doby. Důležitou zvláštností bylo využívání prvků architektury obytných domů u staveb veřejných budov, které měly až do konce 19. století stejnou architekturu a lišily se jen vnitřním uspořádáním.

Nikolay Dimitrov

Nesebr – světové kulturní dědictví
Starobylé město Nesebr bylo zapsáno do Seznamu Světového kulturního dědictví v roce 1983. Dnes jsou zde zachovány památky z různých období. K nejstarším patří části soustavy opevnění thráckého města a helénské polis Mesambria – Mesemvria. Římskou dobu zastupují hlavně movité kulturní památky. Z raně křesťanského období se zachovaly části soustavy městského opevnění, zařízení unikátního systému zásobování vodou a rozsáhlé císařské lázně – a také značný počet kostelů. Vrcholné místo mezi nimi zaujímá trojlodní bazilika sv. Sofie neboli proslulá Stará metropolie.
Nejpočetnější a nejlépe zachované jsou architektonické památky středověku. Kromě pevnostních zdí se dodnes zachovaly malebné kostely, které jsou ukázkami architektury různých období.
Bohatá keramická plastická výzdoba exteriéru kostelů souvisí s vývojem tzv. malebného architektonického stylu pozdně byzantské architektury období vlády Palaiologů. V Nesebru bylo u kostelů dosaženo syntézy architektonické formy a pestré dekorativní výzdoby z kamenů, cihel a keramických misek a čtyřlístků. Právě toto kulturní bohatství se před třiceti lety stalo důvodem k zápisu starobylého města Nesebru do Seznamu Světového kulturního dědictví: „Středověká církevní architektura proměněná vrstvením tradičních byzantských forem obohatila Nesebr o komplexní projev typického umění ornamentální keramiky, dobové výtvarné dekorace a plastického vzhledu fasád. Po tisíc let byl Starý Nesebr mimořádným duchovním střediskem křesťanské kultury.“

Projekt Mini Bulharsko

Zmenšená kopie kostela „Kristus Všemohoucí“ z bulharského města Nesebar, vystavená v Jiřském klášteře na Pražském hradě, je součástí projektu Bulharsko na dlani neboli Mini Bulharsko. Projekt představuje unikátní expozici maket kulturně-historického dědictví Bulharska.
Na ploše o rozloze 800 m2 jsou instalovány trojrozměrné reprodukce (zmenšené kopie) nejznámějších bulharských staveb a míst označovaných jako kulturně-historické dědictví.
Makety jsou opatřeny ozvučením a osvětlením.
U každého objektu jsou i lidské postavičky, které umocňují atmosféru doby a každodenního života.
Každý návštěvník může díky interaktivnímu počítačovému systému oživit makety, jejich osvětlení a ozvučení, a stát se tak součástí historie.