Kavakava

Kavakava

Architektonická kancelář Kavakava OÜ byla založena v Estonsku roku 2002. Jádro společnosti tvoří skupina architektů a krajinných architektů vyznávající jednu filozofii designu, která je ale otevřena novým idejím a různým možnostem spolupráce s dalšími architekty.
Klíčové postavení v ní zaujímají Siiri Vallnerová, Indrek Peil (architekti) a Katrin Koovová (architektka a krajinná architektka).
Díla kanceláře Kavakava jsou navrhovaná v souladu se specifičností místa a zdůrazňují možnosti určité lokality, přičemž se vždy snaží vyvolat nový pohled na situaci.
Mezi projekty převažují návrhy veřejných budov nebo urbánních prostor, které se opírají o oceněné návrhy z veřejných architektonických soutěží. Vedle praktické činnosti považuje kancelář za důležité aktivně se účastnit
akademických a teoretických diskuzí a výuky na univerzitách.
K hlavním dílům kanceláře patří Muzeum okupací v Tallinnu, Sportovní hala Pärnu, mateřská školka Lotte v Tartu, budova školy Tartské univerzity ve městě Narva a návštěvní centrum Estonského muzea v přírodě.
Práce kanceláře Kavakava byly mezinárodně publikovány a získaly několik cen včetně Ceny pro nejlepší mladé architekty (Siiri Vallnerová, 2009) a Státní kulturní cenu za školu v Narvě (2013).

Kulturní kotel

Kulturní kotel je obrovský komplex bývalé elektrárny, který se rozprostírá mezi Starým Městem a mořem. Pochází z 19. století a byl ještě ve 20. století dostavován. Budovy jsou majetkem města Tallinn a jsou zapsány v seznamu památek jako kulturní dědictví.
Projekt se zaměřuje na jednoduché zásady prostorové organizace s cílem vycházet vstříc potřebám tvůrčích uživatelů. Omezený rozpočet v sobě skrývá výzvu – každý zásah musí být přesný a konkrétní.
Představovaný model je malou, ale významnou součástí komplexu – komín, lapače kouře a okolní krajina. Lapač je větší než běžná konstrukce a bude využit jako jeden z vchodů do Kotle, upravený komín poslouží jako divácká rampa. Celý komplex je viditelný v širokém okolí města. Vršek lapačů s cihlovými schody je uzpůsoben pro neformální představení pod širým nebem.

Budova školy Tartské univerzity ve městě Narva

Na nové univerzitě postavené v místech zničeného starého města je patrná jak nepřítomnost bývalého starého středu města, tak
jeho přestavba.

Kontext

Narva je město na hranicích Ruska a Estonska.
Největší rozmach zažilo za švédské nadvlády v 17. století, kdy bylo postaveno nové centrum v barokním stylu. Staré Město bylo zničeno během 2. světové války a po ní, kdy bylo strženo a nahrazeno modernistickou zástavbou. Po válce nebylo místním lidem dovoleno vrátit se do města a nové domy zabydlili občané Sovětského svazu.

Místo

Škola je postavena v místech, kde kdysi stávalo Staré Město, a její průčelí je obráceno směrem k Radničnímu náměstí. Před vlastní budovou
je hlavní čtvercová příchozí plocha, kde kdysi stávala burza.

Koncepce

Hlavní myšlenkou bylo jasně vyznačit historický objem budovy burzy. Nová budova má dvě koncepční poloviny – první je budova burzy, přetvořená v prázdné prostranství, a druhá je vlastní hmotná škola.
Budova staré burzy byla situována v samém středu Starého Města a částečně dokonce zakrývala průčelí radnice. Nové řešení tuto situaci přesně kopíruje, ale nahrazuje bývalou masu koncepčním prázdnem, které zajišťuje radnici její dominantní postavení na náměstí.

Budova

Nová stavba se přímo vztahuje k budově burzy, která zde stála před ní. Čelní průmět barokní fasády bývalé stavby je vyznačen na novém slavnostním průčelí školy v obrácené podobě a je odlit v bílém betonu.
Zbylé tři strany mají zdrženlivý vzhled. Interiér je uspořádán kompaktně, ale vždy snadno rozpoznatelný – účelem bylo vytvořit akademické, ale neformální prostředí. Rozlehlý foyer byl vyřešen jako velké schodiště tvořící vhodné pozadí pro vzájemnou komunikaci studentů v době mezi výukou. Vnitřní cirkulace je uspořádána v prostorách kolem nádvoří.
Staré základy burzy pod náměstím byly obnoveny a částečně zrekonstruovány. Ústřední prostor je vyklenut stejně jako u původní budovy.
V místnostech se budou pořádat různé výstavy a akce.