Bulharsko patří mezi nejstarší státy v Evropě
Země, ležící na křižovatce cest, byla průsečíkem různých civilizací. Každá z nich zanechala svou stopu v dějinách, způsobu života a v kultuře.
Tak se stát upevňoval a obohacoval a stával se tak pro Balkán i pro Evropu unikátním.
Díky tomuto dědictví v sobě dnes Bulharsko úspěšně spojuje tradici a novátorství.
Strategická zeměpisná poloha země jako spojnice mezi Evropou a Asií, jako mostu mezi Západem a Východem, jí do značné míry předurčila roli tranzitního státu mezi státy Blízkého Východu, západní a střední Asie, bohatými na přírodní zdroje, a ekonomicky silnými státy západní a střední Evropy. Zároveň je Bulharsko součástí černomořského a podunajského regionu.
Ne náhodou prochází přes území naší země pět z deseti evropských dopravních koridorů – IV, VII, VIII, IX a X. To je skutečnost jak pozitivní, tak i zavazující, která vyžaduje značné investice, úsilí a politickou vůli.
Dnes, kdy je Bulharsko členem EU, má možnost s prostředky unijních fondů restrukturalizovat a integrovat svůj dopravní systém do systému evropského. V souladu s doporučeními EU usiluje o vybudování trvalé mobility, která patří k základním principům společenství.
Bulharská vláda vynakládá obrovské úsilí na to, aby odpovídala náročným očekáváním.
Vybudování moderní silniční infrastruktury patří mezi hlavní priority země. Před rokem vláda uvedla do provozu dálnici Ljulin. V brzké době bude dokončena výstavba dálnic Trakija a Marica a také jeden z nejdůležitějších evropských projektů – most Vidin–Calafat. Je to druhý most přes Dunaj mezi Bulharskem a Rumunskem, od kterého se očekává, že převezme tranzitní dopravu ze západní Evropy do Asie a do Řecka.
Nová dálniční spojení se kryjí s částí tras evropských dopravních koridorů IV, VIII a X.
S přesvědčením, že moderní infrastruktura je klíčovým faktorem pro sbližování regionů a pro vytváření podmínek pro trvalý růst, investujeme nejen do velkých infrastrukturních projektů, ale i do budování a rehabilitace místních silnic a do modernizace městského prostředí v obcích.
Realizací těchto projektů získávají bulharská města novou tvář a rozvíjejí nový potenciál.
Bulharsko má za sebou jako člen Evropské unie prvních pět těžkých let, ale mnohého také dosáhlo. To je důvod ukázat naše úspěchy s hrdostí zde, v Praze, městě architektury.
Přeji výstavě mnoho štěstí!
Dálnice Lulin
Dálnice Lulin je první dálnicí v Bulharsku financovanou Programem Evropské unie ISPA.
Její trasa (Sofijský městský okruh – dopravní uzel Daskalovo) je vyprojektována v délce 19,2 km, podle Celoevropského Dopravního koridoru No IV a jeho části Vidin–Sofie–Kulata.
Projekt obchvatu byl zpracován vzhledem k horskému terénu, proto zahrnuje tři tunely o celkové délce 1.260 m, 26 mostů a viaduktů (celkem 6.000 m), 3 dopravní uzly a podpůrné zdi v délce 2.762 m
Dálnice Trakia
Na dálnici Trakia, v úseku Nova Zagora – Jambol, zajišťují 4 m vysoké speciální ploty s otvory 10 x 10 mm, bezpečný přelet ptactva. Tato ochranná oranžová síť, namontovaná z obou stran dálnice, odpovídá specifickým požadavkům, jež vytvořil Bulharský svaz na ochranu ptactva. Síť disponuje nutnou elasticitou, aby se do ní nemohli zaplést noční dravci a zároveň aby vydržela i silné nápory sněžných bouří.