Nový Dvůr – Dobrá Voda u Toužimi
John Pawson, Jan Soukup
2000-2004
Zdevastovaný barokní hospodářský dvůr tepelského kláštera z poloviny 18. století, pocházející snad z okruhu tvůrčí dílny K. I. Dientzenhofera, byl přeměněn na první klášter trapistů v Čechách. V čele čtyřkřídlého dvora stojí jednopatrová rezidence s průjezdem do dvora, která byla během přestavby zachována a restaurována. Na místě hospodářských křídel byly vystavěny objekty nového konventu s klasickými funkčními a skladebnými jednotkami – refektářem, dormitářem, kapitulní síní a křížovou chodbou. Stodolu tvořící severní křídlo nahradila novostavba klášterního kostela Matky Boží s železobetonovou nosnou konstrukcí a obvodovým pláštěm z pohledového betonu. Zvláštností vnitřního chrámového prostoru je nepřímé osvětlení vedené zvenčí pomocí světelných tunelů, vytvářející světlo imaginárního charakteru, které je i hlavním modelačním principem jednoduchého interiéru. Celé řešení přestavby a dostavby kláštera vychází z respektu k přísné estetice a duchu cisterciáckého řádu, inspirované opatstvím Le Thoronet v jižní Francii. Uměleckým výrazem se stala kultivovaná prostota, vycházející z filosofie tzv. minimalismu, zvláště blízká životu mnišské komunity trapistů. Spojení barokní části kláštera s moderní architekturou je originální a neuvěřitelně spirituálně silné.