Jaroslav Zeman, NPÚ, ÚOP v Liberci
Liberecký kraj je pestrým územím s řadou zajímavých ukázek moderní architektury. Za monarchie i v meziválečném období představoval oblast s převahou německy hovořícího obyvatelstva, což se projevilo i v místní stavební produkci. Státní zakázky byly až na výjimky zadávány českým architektům, stavby realizované místními samosprávami naopak směřovaly do řad německy hovořících architektů.
Po válce byl vzhledem ke své geografické poloze poznamenán odsunem obyvatel a zestátnění stavebního průmyslu po roce 1948 vedlo ke vzniku
centralizovaných projektových ústavů. Teprve „zlatá šedesátá“ přinesla společenské uvolnění, což se logicky odrazilo i v architektuře. Liberec se díky Karlu Hubáčkovi a věhlasnému ateliéru SIAL stal jedním z center československé moderní architektury. Architekturu po roce 1989 pak lze charakterizovat jako „střídavě oblačno“, kdy vedle kvalitních realizací vzniká masová produkce druhého, leckdy i třetího řádu.