English
Aram Shahoyan, narozen dne 2. října 1994, a Lusine Baghdasaryan, narozena dne 10. června 1993, se setkali při studiu na Národní vysoké škole architektury a stavebnictví Arménie, kde studovali obor architektury a designu. Jejich společný pohled na svět a stejné přístupy k řešení architektonických problémů bezprostředně vyústily ve vytvoření projektové skupiny a později v založení malého architektonického studia.
Udržitelná, zelená, organická architektura je vytvářena výhradně pro lidské pohodlí a je zaměřena na budování nebo zachovávání harmonické interakce mezi člověkem a přírodou, což je mottem a filozofií tohoto oboru. S ohledem na tuto skutečnost a a se zvláštní pozorností věnovanou konceptu vertikálního zemědělství, který je stále ještě ve svých počátcích a jen postupně se vyvíjí, Aram a Lusine předložili a vytvořili řadu projektových návrhů. Jako příklad zde uvádíme jeden z těchto návrhů, Vertikální zemědělské centrum v blízkosti jezera Jerevan, který se zúčastnil četných mezinárodních soutěží a získal různá ocenění (Eco Tektonics, Rusko – 2. cena v kategorii Nejlepší využití technologií BIPV; Valentiny Foundation Awards, Lucembursko – finále; ISARCH Awards, Španělsko – finále), byl prezentován na výstavách (Design a stavba roku, Arménie) a publikován v časopisech (jako je například ADATO, Lucembursko), stejně jako na webových platformách (jako je například A jako architektura, Arch2O atd.).
Vertikální zemědělské centrum v blízkosti jezera Jerevan
Projekt představuje vertikální zemědělské centrum v hlavním městě Arménské republiky, Jerevanu, v blízkosti jezera Jerevan. V hlavní výškové budově budou prováděny výsadby, zatímco budovy umístěné po pravé a levé straně budou sloužit pro výukové účely. Zelená architektura je široký koncept a je zamýšlena jako řešení mnoha problémů, včetně zachování a rozšiřování zelených ploch, udržování vodních zdrojů, využívání obnovitelných zdrojů energie, snížení znečištění atd. Níže představujeme ideu vertikálního zemědělství a řešení, která nabízí jak pro lidstvo, tak i pro ekologické problémy.
Podle odhadů Úřadu pro sčítání lidu Spojených států amerických světová populace již překročila sedm miliard lidí. Další výzkum naznačuje, že na světě existuje dostatek zdrojů k uspokojení poptávky potravin celé světové populace, ale vzhledem k ekonomickým, sociálním a politickým problémům tyto potřeby nejsou splněny. Podle zprávy vypracované Organizací pro výživu a zemědělství u OSN bude svět do roku 2050 muset produkovat o 70 % více potravin k nasycení předpokládaných dalších tři miliard lidí. V současné době se plochy obdělávané půdy pro uživení sedmimiliardové populace rovnají velikosti Jižní Ameriky a v roce 2050 se budou plochy obdělávané půdy pro další přibližně tři miliardy lidí rovnat území Brazílie. Tyto údaje naznačují, že se jedná o obrovská teritoria. Nárůst světové populace povede k růstu měst a plochy obdělávané, v důsledku čehož se sníží vzdálenosti mezi městskými oblastmi, a města tedy nakonec absorbují i zemědělské oblasti. Tím se zhorší životní prostředí, což bude mít přímý vliv na kvalitu potravin. Pokud by se ještě přidaly i choroby, hmyz, bouře, krupobití a mrazy, které představují nepředvídatelnou ztrátu produkce, je zřejmé, že dnešní metody pěstování v budoucnu jednoduše nemohou postačovat.
Za účelem boje s přírodními katastrofami, prevence půdních nemocí a rychlého růstu potravin, jež se v té době stanou životní nutností, se lidé začnou uchylovat ke genetickým modifikacím a k pomoci různých chemických látek, které se kromě způsobení obrovských škod na lidském zdraví také rozpustí ve vodě, a tím otráví i půdu. Vezmeme-li navíc v úvahu použití chemických metod konzervace potravin pro zabránění jejich znehodnocení při dálkové přepravě, pak bude lidstvo bez předem promyšleného rozumného řešení čelit skutečné katastrofě.
V případě vertikálního zemědělství je pěstování rostlin realizováno v neustále kontrolovaném klimatu, které vylučuje jakoukoliv ztrátu produkce a zajišťuje úrodu v průběhu celého roku. Jelikož rostliny se obvykle pěstují v hydroponických (kořeny jsou umístěny ve vodě) nebo aeroponických (kořeny se nacházejí ve vzduchu) systémech, nemoci pocházející z půdy a od hmyzu jsou vyloučeny, což samo o sobě eliminuje jakékoli použití chemických látek v průběhu pěstování a umožní získat ekologicky čisté kultury. Přechod na vertikální zemědělství tedy poskytne možnost omezení ploch obdělávané půdy a jejich navrácení zpět do přírody. Vertikální zemědělská centra mohou být vzhledem ke své malé ploše a výškové orientaci z hlediska projektování postavena i v centrech měst, čímž se eliminuje problém dopravy a používání látek pro konzervování potravin při přepravě na dlouhé vzdálenosti. Díky této metodě budeme mít ekologicky čisté potraviny, které se dostanou do obchodů bez jakékoliv chemické úpravy. S touto metodou bude sklizeň z jednoho hektaru půdy desetinásobně vyšší než při použití běžných metod. Bez jakýchkoli ztrát úrody v průběhu celého roku tento postup poskytne možnost vyřešení problému nedostatku potravin. Vertikální zemědělství spotřebuje podstatně méně vody (jako zdroj může být použita filtrovaná dešťová voda) a může ušetřit více energie.
Cílem projektu je vytvořit malé „studentské město“, které bude žít svůj život jako malý organismus: bude produkovat své potraviny, bude využívat sluneční energii, bude akumulovat dešťovou vodu a bude ji využívat, stejně jako bude využívat vodu z jezera, která se po filtraci vrátí zpět, čímž jezeru nezpůsobí žádnou škodu a i obecně bude mít minimální dopad na přírodu. Nyní, když jsme definovali pojem vertikálního zemědělství, přejděme k popisu navrženého komplexu.
Komplex představuje vertikální zemědělské centrum, skládající se z výškové budovy (kde bude prováděno pěstování rostlin) a vzdělávacích prostor (v nichž budou školeni všichni odborníci zapojení do realizace vertikálního zemědělství, jako generace budoucnosti).
Design výškové budovy je založen na tvaru dráhy relativního orbitálního pohybu Slunce, aby bylo možno absorbovat maximum solární energie. Šířka podlaží je zvolena výhradně k zajištění maximálního pronikání slunečních paprsků, takže žádný prostor nezůstane neosvětlený. Výšková budova se nachází u jezera, aby z něj mohla být přímo čerpána voda potřebná pro výživu rostlin, která do něj bude po využití navrácena. Vnější strana výškové budovy s výhledem na jezero je pokryta skly se solárními panely BIPV, protože tato polovina absorbuje největší podíl solární energie. Nahromaděná energie bude zajišťovat energetickou nezávislost celého systému. Objekt nabízí dva osobní výtahy, které jsou určeny pro zaměstnance a studenty, a nákladní výtah, sestupující do podzemní části. V této sekci vozidla naložena úrodou opustí areál komplexu podzemními cestami a připojí se k existující externí cestní síti. Toto řešení vylučuje vstup vozidel do areálu komplexu a zpřístupňuje ho pouze chodcům a cyklistům. Každé patro studentské sekce má vstup na terasu pokrytou zelení. Tyto terasy jsou určeny pro hromadění dešťové vody, která bude po filtraci použita pro každodenní potřebu. V odděleních pro studenty na pravém a levém břehu jsou otvory umístěné tak, aby umožnily zachování přístupu k pobřeží a aby nebránily volnému pohybu lidí v této oblasti.
Dvě kruhové části dávají vzniknout volné ploše, která je navržena jako park. V parku musí být vysázeny stromy podobně jako v přirozeném lese s minimálním architektonickým zásahem. Značná pozornost byla věnována vstupu, který odráží celou filozofii projektu. Jeho záměrem je znázornit ostrý rozdíl mezi dvěma prostředími vytvořenými lidmi. První z nich bylo navrženo bez jakéhokoli ohledu na přírodu, s minimálním začleněním významu zeleně, a druhé, rovněž vytvořeno lidmi, je v souladu s přírodou a je pokryto zelení. Když člověk projde vchodem, dostane se z prvního, suchého prostředí do druhého, zeleného, jako by tím demonstroval svou volbu.
www.al-archs.com
Zdroj: redakce AW, Organic City 2016