English
Časové zařazení
16. stol. vznik a rozvoj v Itálii
Od roku 1620 do 1780 sloh importován na území dnešní České republiky
Rané baroko • Vrcholné baroko • Pozdní baroko • Rokoko
I. CHARAKTERISTIKA A HLAVNÍ ZNAKY
Barokní architektura navazuje na renesanci, ale porušuje všechna dosavadní pravidla, vznikají monumentální symetrické stavby na nepravidelném půdorysu, hlavní důraz je kladen na dojem, nejdůležitějším charakteristickým znakem barokní architektury je pohyb a práce s prostorem a světlem.
Rozdělení na klasicizující baroko (kompoziční kázeň a výrazová uměřenost) a dynamické baroko (dynamičnost, ilusionismus, monumentalita, okázalost, průniky křivek, prostupování prostorů, kontrast světla a stínu, bohatá výzdoba – štuková, sochařská, malířská, neklid, napětí, optické klamy).
II. STAVEBNÍ PRVKY
ZDI – stěnový nosný systém, zdi omítané zvenčí i zevnitř, obklady a štukové omítky
FASÁDA – omítaná, často zdobená sgrafitem, plastické křivky říms
OKNA – obdélníková nebo se zaobleným nadpražím, frontony (štítové nástavce zpravidla nad portikem obvykle ve tvaru rovnoramenného trojúhelníku nebo segmentu) se suprafenestrami (ozdobné prvky nad okny nebo nade dveřmi – supraporty), vzniká kasulové okno (okenní otvor ve tvaru kněžského ornátu), užívá se oválné okno
PORTÁL – nejvýraznější prvek stavby umístěný obvykle v ose budovy, plastické ostění, často výtvarně pojednaný s bohatou sochařskou výzdobou, zvětšuje se velikost portálu vzhledem k velikosti průčelí budovy
SLOUPY – s archivoltou tvořily arkády do nádvoří atria, postupně se přestávají používat
STŘECHY – mansardové, zvonové nebo cibulové, užívané na věžích
• KLENBY
Většinou uzavřené klenby, klenby na složitých oválných půdorysech, bohatá štuková výzdoba, malba
KUPOLE – je sférická klenba tvořená částí kulové nebo jiné rotační plochy nad kruhovým, čtvercovým nebo polygonálním půdorysem
KLENBA ČESKÁ – česká placka nízká, kupole nad čtvercovým prostorem, kdy se kulový vrchlík ze čtyř stran seřízne
KLENBA KLÁŠTERNÍ – je klenuta nad čtyřmi stěnami s přímkovou patou
KLENBA NECKOVÁ – klenba nad podlouhlými prostorami, kdy kápě užších stran nedosahují až k sobě
KLENBA ZRCADLOVÁ – střední část klášterní klenby je nahrazena plochou výplní, tzv. zrcadlem
KLENBA VALENÁ S PASY – klenba ve tvaru půlválce nebo válcové výseče, překlenující prostor mezi dvěma protilehlými stěnami, zpevněná klenebními pasy
KLENBA VALENÁ S LUNETAMI – je tvořena hlavní podélnou klenbou, do níž z boku pronikají valené klenby o menším poloměru oblouku, v klenbě jsou tím vykrojeny trojúhelné zářezy, zejména nad okny, které klenbu rytmicky člení.
KLENBA ZAVĚŠENÁ DŘEVĚNÁ – ramenáty klenby jsou zavěšené na vazné trámy vynášené věšadlem, které je součástí krovu
PRUSKÁ KLENBA – otevřená, plochá klenba, zaklenující obdélníkové prostory, čelní oblouky jsou segmentové, k vyklenování je třeba tří ramenátů – dvou řídících, upevněných pod patkami a jednoho tvořícího, který se po řídících ramenátech posouvá
PLOCHÉ STROPY – obvykle dřevěné nosné trámy
ORNAMENTIKA – stěny, stropy a kupole zdobeny malbami, užití zlata, štuku, barevného umělého mramoru a pestrých barev, umocňujících pocit pompéznosti, vznešenosti a bohatství
III. STAVEBNÍ MATERIÁLY
DŘEVO – užívané na krovy (hambálkové a mansardové), zavěšené klenby, střešní krytina (šindele)
KÁMEN – lomový (základy), opracovaný (obklady, podlahy – umělý i pravý mramor, střešní krytina – břidlice), leštěný (vnitřní obklady, podlahy)
HLÍNA – užívána ve formě pálených cihel, dlaždic, prejzů, vodovodních potrubí, hlavic pro pilastry, ozdobné vázy a plastiky, kachle pro kachlová kamna
SKLO – užíváno pro okna (i větších rozměrů)
KOV – užíván pro kleštiny krovů, táhla kleneb, konstrukce říms, tepané mříže (železo) a jako střešní krytina (měď)
• DALŠÍ MATERIÁLY
užívané jako pomocné hmoty (zlato, stříbro, sádra, asfalt, rákos, proutí, tkaniny, kůže, perleť, smalt, sklo)
IV. TYPICKÉ STAVBY
• Náboženské stavby
CHRÁMY – rekonstrukce původních gotických chrámů, KOSTELY, POUTNÍ KOSTELY, BOŽÍ MUKA, KAPLIČKY, FARY, KLÁŠTERY, MARIÁNSKÉ (MOROVÉ)
SLOUPY
• Světské stavby
ZÁMKY, PALÁCE, OBYTNÉ DOMY, VILY, LETOHRÁDKY, RADNICE, DIVADLA,
KNIHOVNY, ŠKOLY, HVĚZDÁRNY, NEMOCNICE, DROBNÉ ZAHRADNÍ STAVBY,
SALA TERRENA (přízemní otevřená stavba, otevřená obvykle arkádou o třech obloucích do zahrady ve stejné úrovni nebo přístupné několika schody, často reprezentativně vyzdobená kašnami a fontánami)
V. VÝZNAMNÉ STAVBY
Významné stavby v českých zemích • Andrea Spezza, Giovanni Battista Pieroni, Niccolo Sebregondi: Valdštejnský palác, Praha • Francesco Caratti: Černínský palác, Praha • Kilián Ignác Dientzenhofer: Kostel svatého Mikuláše na Malé Straně, Praha • Jan Blažej Santini-Aichel: Kostel svatého Jana Nepomuckého, Zelená hora • Giovanni Pietro Tencalla?: Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a svatého Cyrila a Metoděje, Velehrad • Domenico Martinelli: Zámek Buchlovice, Buchlovice Významné stavby v zahraničí • Baccio Pontelli: Kostel Santa Maria della Pace, Řím, Itálie
Kresby jsou z knihy Ondřej Šefců, Architektura – Lexikon architektonických prvků a stavebního řemesla, vydala Grada Publishing, a.s. 2013.
116–117
• Carlo Rainaldi, Carlo Fontana: Kostel Santa Maria dei Montesanto, Řím, Itálie • Carlo Rainaldi, Carlo Fontana: Kostel Santa Maria dei Miracoli, Řím, Itálie • Gian Lorenzo Bernini, Domenico de´Rossi: Kostel Sant´Andrea al Quirinale, Řím, Itálie • Girolam Rainaldi, Carlo Rainaldi, Francesco Borromini: Kostel Sant Agnese, Navona, Řím, Itálie • Gian Lorenzo Bernini: Náměstí sv. Petra, Řím, Itálie • Guarino Guarini: Kostel San Lorenzo, Turín, Itálie • Guarino Guarini: Palazzo Carignano, Turín, Itálie • Filippo Juvarra: Kostel Superga, Turín, Itálie • Libéral Bruant, Jules Hardouin–Mansart: Invalidovna, Paříž, Francie
• Christopher Wren: Katedrála svatého Pavla, Londýn, Anglie • Johann Bernhard Fischer on Erlach: Kostel svatého Karla Boromejského, Vídeň, Rakousko
VI. HLAVNÍ PŘEDSTAVITELÉ
Baccio Pontelli / Carlo Rainaldi / Carlo Fontana / Gian Lorenzo Bernini / Domenico de´Rossi / Girolam Rainaldi / Francesco Borromini / Guarino Guarini / Filippo Juvarra / Libéral Bruant / Jules Hardouin–Mansart / Christopher Wren / Johann Bernhard Fischer on Erlach / Andrea Spezza / Giovanni Battista Pieroni / Niccolo Sebregondi / Francesco Caratti / Kilián Ignác Dientzenhofer / Jan Blažej Santini–Aichel / Giovanni Pietro Tencalla /
