Vznik našeho útvaru se datuje do roku 2009, kdy bylo zřejmé, že sektor energetiky významně ovlivní nástup nových technologií a je potřeba se jim systematicky věnovat. Neznamená to, že by se jim ČEZ do té doby nevěnoval, ale posláním útvaru bylo systematičtěji identifikovat nové příležitosti se zajímavým potenciálem a rozvíjet ty perspektivní. Útvar tak pokrýval poměrně širokou škálu aktivit, od výzkumu a vývoje a inovací, přes problematiku chytrých sítí (Smart Grids), inovativních obnovitelných zdrojů, decentralizované výroby elektřiny a tepla až po elektromobilitu. Záběr tak byl skutečně poměrně široký a zahrnoval celou škálu technologií umožňujících snižování spotřeby a uhlíkové stopy nebo přinášejících větší komfort nebo úsporu nákladů. „Čisté technologie“ nám proto přišly jako srozumitelný zastřešující pojem. Aktivity, které postupem času dospěly do fáze komerční atraktivity, převzaly odpovídající linie společnosti ČEZ a dál je rozvíjejí, dnes je hlavním těžištěm našich aktivit elektromobilita.
V roce 2009 otevřel ČEZ program FutureMotion, který se kromě podpory fotovoltaiky, elektráren na biomasu a malých lokálních zdrojů zabývá také elektromobilitou. V jaké fázi se tento projekt nachází?
Elektromobilitu považujeme za významný rozvojový projekt, navíc je pro nás jako energetiku elektromobilita přirozený segment trhu – elektromobily používají ke svému pohonu elektřinu, kterou vyrábíme, distribuujeme a prodáváme. Roli ČEZ v elektromobilitě vidíme primárně jako provozovatele dobíjecí infrastruktury, který na vlastní síti dobíjecích stanic nabízí elektromobilistům možnost dobíjení jejich vozidla. Tento základní produkt chceme dále rozšiřovat i směrem k nabídce dalších souvisejících řešení, například pro dobíjení v domácnostech nebo ve firmách, které lze kombinovat i s dalšími produkty a technologiemi, které Skupina ČEZ nabízí.
V rámci projektu provozujeme společně s našimi partnery zhruba třicítku elektromobilů a podpořili jsme i využití elektřiny v rámci veřejné dopravy, kterou považujeme zejména ve městech za velmi perspektivní -– v současné době jezdí na pravidelných linkách BB1 a BB2 mezi stanicí metra Budějovická a areálem BB Centrum dvojice elektrobusů značky SOR. Nedílnou součástí projektu je i propagace a osvěta, účastníme se tak řady akcí a eventů, kde je možné se s technologiemi elektromobility seznámit.
Jak hustou síť dobíjecích stanic máte pro své uživatele připravenou?
V současné době provozujeme zhruba 70 stanic veřejného dobíjení, z toho 23 rychlodobíjecích, umožňujících dobíjení vozidla během 20-30 minut, na jejichž výstavbu se v nejbližším období chceme primárně soustředit. V České republice je v současné době registrováno už více než tisíc automobilů na elektrický pohon, ale věříme, že toto číslo v následujících letech významně poroste, čemuž by měla odpovídat i hustota a dostupnost dobíjecí infrastruktury. Naším cílem je budovat síť stanic tak, aby poskytly komplexní pokrytí po celé ČR, tj. pokrytí nejen měst, ale i hlavních silničních tahů. Navíc je potřeba, aby výstavba sítě trh s elektromobily do určité míry „předběhla“, protože absence veřejných dobíjecích stanic je vnímána jako významná bariéra. Další stanice bychom měli uvést do provozu v řádu týdnů. V první vlně se soustředíme na takzvanou páteřní síť, především v krajských městech a tazích mezi nimi, která by je dokázala propojit v dojezdové vzdálenosti. Automobilista by tak měl na hraně dojezdu, což je dnes 150-200 km, vždy možnost auto dobít a pokračovat dál.
Jak vypadá běžná uživatelská rutina dobíjení baterií? Zmínil jste stanice rychlodobíjecí a stanice s normálním dobíjením. Jaký je mezi nimi časový rozdíl?
Rychlodobíjecí stanice má výkon 50 kW a umožňuje dobití 80% kapacity akumulátoru elektromobilu za 20 až 30 minut, slouží tedy jako způsob rychlého doplnění energie pro další cestu. Normální dobíjecí stanice disponuje nižším výkonem a v závislosti na typu vozidla umožňuje dobití v rozsahu 2-8 hodin. Tyto stanice jsou tedy vhodnější v místech, kde řidiči tráví delší čas a délka dobíjení koresponduje s délkou parkování. Je také třeba podotknout, že výše uvedené časy se vztahují k plnému dobití akumulátoru vozidla – dobíjet lze samozřejmě i částečně a energii doplňovat průběžně. Navíc se obecně předpokládá, že elektromobily se budou dobíjet primárně v domácnostech přes noc nebo ve firmách přes den. Přístup k naší síti dobíjecích stanic je pomocí RFID čipové karty, v současné době nabízíme neomezené dobíjení za paušální platbu 150 Kč měsíčně. Přístup k veřejné síti chceme v souladu s naší strategií kombinovat s dalšími produkty do komplexních balíčků – příkladem je prodej tzv. wallboxů a kabelů určených pro profesionální dobíjení v domácnostech a ve firmách. Uživatel elektromobilu má také možnost využívat zvýhodněný tarif elektřiny.
S jakými výrobci na vývoji elektromobilů spolupracujete? Dá se v budoucnu očekávat posun hranice dojezdu?
Partnery projektu je většina velkých automobilek. Mají vlastní program vývoje vozidel na elektrický pohon a vyrábějí je sériově, například Volkswagen, Nissan, Peugot, BMW, Opel, Kia, Mitsubishi a další. Přicházejí dnes na trh s auty, která mají dojezd 200-250 km. Na rok 2018-19 se cílí s vozy, které mají dojezd 300-350 km. To jen ukazuje, že budoucnost, kdy auta zvládnou dvojnásobnou vzdálenost, je relativně blízko a dočkáme se jí do roku 2020.
Jak vidíte budoucnost elektromobility? Budou se vozy na elektrický pohon používat plošně?
Věříme tomu, že elektromobilita postupně zaujme v silniční dopravě významné postavení. Nečekáme nějakou elektromobilní revoluci, ale projekce ukazují, že podíl prodejů elektromobilů by měl v následujících letech narůstat a vozový park dosáhnout desítek až stovek tisíc vozidel. Elektromobily začnou nejdříve pronikat do těch segmentů, pro které nejsou některá omezení – zejména dojezd – problém a s tím, jak se technologie bude postupně vyvíjet, tak se bude jejich nasazení postupně rozšiřovat. Významným impulsem může být veřejná podpora – a to nejen ta přímá v podobě finanční dotace, ale i v podobě nefinančních opatření, která mohou pořízení a provoz elektromobilu výrazně zatraktivnit. Tady se nabízí příležitost pro kraje a města, které mohou rozvoji elektromobility a tím i zlepšením životního prostředí a kvality života na svém území pomoci celou řadou opatření.
Některé městské části Prahy zavedly možnost parkování elektromobilů v modré zóně za registrační poplatek 100 Kč. Typickým nástrojem, který řada evropských měst využívá, je povolená jízda v pruhu pro autobusy. Jestliže se podaří zkombinovat určité množství podobných pobídek, mohou spolu s vybudovanou sítí dobíjecích stanic vést k mnohem masivnějšímu využívání elektromobilů.
Vidíte tedy v elektromobilitě důležitou strategickou komoditu vývoje města?
Pokud bude mít elektromobil připravené prostředí, svou si cestu najde a není pochyb, že elektromobily do měst, která jsou významně zatížena emisemi a hlukem patří. Je otázkou městské architektury, aby např. předem počítala s potřebnou elektrickou konektivitou při výstavbě nebo rekonstrukci veřejných parkovišť, dopravních tepen. To vyžaduje strategické plánování a pohled do budoucna a úzce to souvisí s obecnějším tématem „Smart Cities“. I těmto technologiím se jako Skupina ČEZ prostřednictvím dceřiné společnosti ČEZ ESCO věnujeme a připravujeme pro tuto oblast řadu produktů. Téma inteligentních měst se týká všech základních oblastí infrastruktury – energetiky a služeb, mobility a informačních a komunikačních technologií, které vše zastřešují a propojují. Součástí takové struktury jsou také inteligentní budovy ať už soukromé, nebo firemní. Jejich poptávka už se neomezuje jen na dodávku elektřiny, ale vyžadují také řešení úspor energií, energetickou efektivitu. Domácnosti dnes často řeší nákup a instalaci fotovoltaických panelů, úsporných elektrických spotřebičů, tepelných čerpadel a plynových kotlů… Snažíme se na trhu profilovat jako společnost, která umí nabídnout komplexní řešení na klíč a to včetně řešení souvisejících právě s elektromobilitou.
ČEZ, a. s.
Duhová 2 / 1444
140 53 Praha 4
Česká republika / Czech Reublic
www.cez.cz