English
Relikviář má formu krabičky elipsového tvaru. Víčko je zaoblené a lehce vypouklé. Je na něm vyobrazena scéna Ukřižování. Tělo Ježíše Krista je na kříži, po obou stranách jsou zobrazeny houba namočená v octu a kopí. V podnoží kříže je vyobrazena lebka Adama, praotce lidského rodu, symbolizu- jící Golgotu.
Základna kalicha je zdobena elegantní filigránskou výzdobou. Uprostřed dříku jsou vyobrazeny čtyři zástupci nebeských vojsk, pravděpodobně serafíni. Kalich (pohár pro přijímání) symbolizuje nádo- bu, v níž podal Ježíš Kristus učedníkům svou Svatou krev při Poslední večeři. Kalich je široký a hluboký pohár, zvedající se na vysokém dříku s kulatou základnou. Při liturgii se používá při slavení eucharistie, proměnění vína v krev Kristovu.
Kolem poloviny 19. století se objevily první odlévané kalichy, vyznačující se znaky sériové výro- by. Ruční rytí umožňovalo na ně vyobrazit scény související s Eucharistií (sv. Přijímáním) a Utrpením Ježíše Krista: Nesení Kříže, Kladení do hrobu, Kříž s nástroji umučení aj. Vnější strana zde představeného exponátu je dekorována reliéfem rostlinných prvků ovinutých kolem oválných medailonů s tvářemi Ježíše Krista, sv. Bohorodičky a sv. Jana Křtitele ve scéně Deesis. Na základně dříku jsou vyryty tváře čtyř evan- gelistů. Kolem lemu číše lze přečíst nápis v cyrilici: „Snězte tělo Páně, přijměte prameny života věčného“.
K symbolickým úkonům vykonávaným při bohoslužbě patří vykuřování vonnými látkami. Vyku- řováním a zapalováním svící se vzdává úcta svatým, Svatému Evangeliu, Svatému kříži, Svatému Oltáři atd. K vykuřování se používají nádoby zvané kadidelnice, které se skládají z kované nebo lité nádobky, do níž se dávají uhlíky a kadidlo, a z ažurového poklopu, jehož otvory vychází voňavý dým. Kadidelnice mají obvykle řetízky na pověšení, proto se nazývají zavěsné kadidelnice. Exponát, který je představen zde, je bohatě zdoben filigránovou technikou. Nádobka má dřík a základnu. Poklop má kuželovitý tvar napodobující chrám. Kadidelnice má tři vnější řetízky připojené k nádobce a čtvrtý vnitřní, spojený s po- klopem, zdobený zvonečky zaobleného tvaru. Řetízky jsou spojeny k sobě a připojeny k vyklenuté destičce, která je připojena ke kroužku.
Tradice výroby ručních kadidelnic přišla ze Svaté hory Athosu. S největší pravděpodobností sym- bolizují tzv. Sion. Kadidelnice se používá při Božské Liturgii, kdy je v ní zapálená svíce. Tato kadidelnice má hruškovitý tvar. Skládá se z nádobky s poklopem a držadlem. Ozdoba je prostá. Filigrán napodobuje vinné listy z Posvátné vinice. Na víku je zhotovena květina s mnoha poupaty.
Kadidelnice má litou mosaznou nádobku a filigránový poklop. Je pozdější variantou kadidelnic a nese znaky sériové výroby.
Tvar kadidelnice připomíná tvar křesťanského kostela. Tento typ nádobky se vyvíjel pod vlivem byzantských a gotických vzorů. Takovéto kadidelnice, napodobující gotickou architekturu, jsou často velmi drahé.
Oltářní kříž je jedním z hlavních symbolů křesťanství. Středověká tradice zavedla kříže ve tvaru sym- bolického a ikonografického typu tzv. liliového, „rozkvetlého“ kříže. Název pochází od „rozkvetlých“ konců jeho ramen, na nichž se zobrazují rostlinné tvary. Tento typ kříže patří k hlavním symbolům křesťanského kultu a je nepominutelným atributem křesťanského rituálu. Od 15. – 16. století se oltářní kříže dělají výhradně ze dřeva. To má symbolický význam: „Dřevo, skrze něž Adam zhřešil a skrze něž Kristus vykoupil hříchy lid- ského rodu“. V dolní části kříže obvykle po obou stranách vycházejí dvě ratolesti, někdy ve tvaru lva nebo draka.
To je případ tohoto kříže. Jeho hlavní část je vyrobena ze dřeva s miniaturní řezbou se stříbrným lemováním. Všechny tři vrcholy ramen jsou korunovány liliemi. V rozích horní části křížení břeven jsou další rostlinné tvary. Pod příčným břevnem jsou dvě ratolesti ve tvaru draků.
Oltářní evangelium se klade na Svatý stůl (Prestol) a představuje svátost neviditelné přítomnosti Ježíše Krista. Během staletí vznikla tradice zdobit desky knihy stříbrným a pozlaceným obkovem. V 17. a 18. století se schéma výzdoby skládalo z pěti kusů kovových destiček. Největší – medailon elipsovitého tvaru – je uprostřed přední desky. Do všech čtyř rohů se kladou trojúhelníkové medailony vedené podél obrysu desky nebo ornamentu, který ji rámuje (pokud tam je). Na těchto destičkách se obvykle zobrazují čtyři evangelisté.
V obkovu, který je představen zde, má prostřední medailon elipsovitý tvar se zvlněným okrajem.
Je na něm vyobrazeno Ukřižování se sv. Bohorodičkou s rukama zkříženýma před tělem, stojící vlevo od Kristova těla, a sv. Janem Evangelistou po pravé straně. U paty kříže je Adamova lebka a pod ní, zcela dole na medailonu, je pták, kterým je pravděpodobně Fénix, mytický pták znovu povstávající z popela.
Čtyři trojúhelníkové destičky zobrazují čtyři evangelisty s jejich symboly. Dílo je prací některého z mistrů primitivního stylu a je vynikající ukázkou užitého umění.