English
Exponáty, které jsou zde prezentovány, jsou zvláštní částí bulharského kulturního
dědictví. Nazývají se díla církevního užitého umění. Byla vyrobena pro uspokojení potřeby církevních předmětů a náčiní, používaných při Božské Liturgii. Důležitou roli při jejich výrobě a doplňo-vání hráli dárci. V 15. a 16. století byli hlavními donátory panovníci balkánských států a moldavští a valašští vládci, kteří se pokládali za následníky Byzantské říše.
Velká většina předmětů církevního užitého umění se dochovala především v muzeálních sbírkách velkých bulharských klášterů. Ilustrují řemeslné umění starých mistrů miniaturní dře- vořezby a výšivky zlatníků a stříbrotepců a všech, kteří tvořili pulzující, barvitou směs dekorací charakteristických pro všechny typy pravoslavného církevního umění. Současná kolekce ukazu- je vytváření „balkánského stylu“ v užitém umění pramenícím z umění Byzantské říše.
Ikona ilustruje svátek Nanebevstoupení Páně, který se slaví ve čtvrtek šestého týdne po Veliko- nocích. Děj se odehrává na pozadí Olivové hory. Sem přivedl 40. dne od svého vzkříšení Kristus své učed- níky a dal jim poslední přikázání a požehnání. Žehnaje na hoře, vstoupil Kristus na duhu z oblaků, na nichž jsou dva andělé, a další dva stojí na zemi pod ním. Je představen v modrém šatu s červeným chi- tonem přes ramena; jeho mandorla (zář obklopující jeho postavu) je bílá. Vyzařuje zlaté paprsky (nama- lovány žlutě). V popředí klečí apoštolové sv. Petr a Pavel. Vlevo je stojící figura sv. Bohorodičky v červe- ném plášti, za ní je vidět čtyři klečící apoštoly. Další čtyři jsou na pravé straně, ve žlutých a modrých oděvech. Všichni mají svatozáře zbarvené žlutě. Rytina není signovaná, ale s největší pravděpodobností jde o práci Anastase Karastojanova, jednoho z nejlepších bulharských rytců z období obrození.
Ikonografické schéma kovorytu představuje novozákonní Trojici v kruhové kompozici uzavřené do čtverce. V kruhu sedí na oblacích Bůh Syn (Ježíš Kristus) a Bůh Otec. Bůh Duch Svatý je nad nimi – holubice v zářících paprscích. Okolo svaté Trojice je vojsko nebeské, serafíni a cherubíni, a u jejích nohou jsou takzvané zástupy. V rozích jsou čtyři evangelisté. V dolní části rytiny jsou zobrazeni sedící starozákonní patriarchové Abraham, Izák a Jákob a kajícný lotr po pravici. Papír byl dodatečně ručně okolorován v měkkých hnědavých tónech.
S touto rytinou je spojena zajímavá okolnost: mistr rytec, který dílo signoval jako Jorgus Siatis, byl zlatník. Pocházel z vesnice Kalarites v pohoří Pindas – středisku těžby a zpracování stříbra.
Ikona je zahloubená, se zdobeným profilovaným rámem. Kompozice představuje stručnou verzi scény Narození Páně, orámovanou gravírovaným geometrickým ornamentem. Sv. Bohorodička a sv. Josef klečí s rukama zkříženýma na prsou a mezi nimi je Ježíšek, ležící v jeslích. Je vidět i část hlav volka a oslíka. Přímo nad dítětem je Betlémská hvězda s anděly po obou stranách. Části scény Ukřižování Ježíše Krista jsou vidět na horní části rámu. Stojící figury čtyř Církevních otců – sv. Basila Velikého, sv. Mikuláše, sv. Jana Zlatoústého a Řehoře Bohoslovce – jsou vyobrazeny na stranách rámu.
Ikona je zahloubená, se zdobeným profilovaným rámem. Obraz je sestaven z gravírované kresby na perleťových destičkách. Dolní část kompozice představuje scénu Oplakávání Krista. Mrtvé tělo Kristovo je položeno na pohřebním plátně a nad ním jsou oplakávající. Uprostřed je Marie Magdalena, nad ní sv. Bohorodička s anděly po stranách a pěti apoštoly. Na vrcholu rámu je vyobrazena scéna Nanebe- vstoupení. Na bočních stranách rámu se zachovaly části, kde jsou vyobrazeni tři z velkých církevních otců.
Na víčku triptychu je emblém Jeruzaléma s krucifixem na pozadí města, s nápisem v cyrilici. Na jednotlivých částech triptychu zevnitř jsou zleva doprava vyobrazeny scény Ukřižování, Starozákonní Svatá Trojice a sv. Bohorodička Platytera uranon. Takové kultovní předměty nosili obchodníci, mniši a ostatní poutníci na cestách, takže je mohli užívat k modlitbám, když nebyl v dosahu chrám.
Rám ikony je bohatě dekorován ornamentální výzdobou. Centrální scéna, Ukřižování, předsta- vuje ukřižované, Ježíše Krista a po obou jeho stranách kajícného a nenapravitelného lotra. Vlevo a vpra- vo od Ukřižování jsou sv. Bohorodička a sv. Jan Evangelista, Marie Magdalena, Marta a Marie – sestry Lazarovy. V obou horních rozích ikony jsou zobrazeni dva nebeští cherubíni a mezi nimi symbolické obrazy Slunce a Měsíce. V druhé horizontální řadě jsou zleva doprava scény Zesnutí (Nanebevzetí) Bohorodičky, Oplakávání Ježíše Krista a sv. Konstantin a Helena. Nejníže jsou scény Zvěstování, Narození Páně a Křest Ježíše Krista. Zcela nahoře na rámu se zachovala část figury Ježíše Krista z kompozice Nanebevstoupení. Po obou stranách rámu jsou na bočním lemu zobrazeni Církevní otcové – sv. Mikuláš, sv. Basil Veliký, Řehoř Bohoslovec a Jan Zlatoústý.
Malý oltářní kříž ze dřeva pokrytého perleťovými destičkami, na nichž je vyryto Ukřižování Krista. Pod jeho vyobrazením je vyryt obraz sv. Bohorodičky Truchlící. Oltářní kříž je jedním z hlavních symbolů křesťanství, stojí na oltářní mense – prestolu vpravo od evangelia jako symbol spasení. Proto se ve slo- vanských jazycích nazývá naprestolen. Je připevněn na vysokém dříku a okrouhlém podstavci.
Kasička na milodary, používaná putujícími mnichy, které nazývali „taxidiotis“ (z řeckého „putu- jící“), vybírajícími prostředky pro své kláštery. Na třech stranách má zachovány scény Ukřižování, Nanebevstoupení a sv. Eliáš na poušti, krmený krkavcem.
Pally jsou rituální předměty vyrobené z drahých látek jako hedvábí, satén, hedvábný samet a jsou vyšívané dracounem. V Božské liturgii se používají při svěcení eucharistických darů. Jsou tři pally: dva malé, na pokrytí pateny a kalicha, a jeden velký, kterým se pokrývají obě nádoby zároveň. Malé pally v kontextu křesťanské svátosti symbolizují pleny, do nichž byl zavinut Ježíšek. Jejich symbolickou vý- zdobou bývají nejčastěji vyšívané kříže, ptáci a florální ornamenty a také scény Ježíš Kristus v kalichu, Svaté Dítě v diskosu, Ukřižování, Narození Páně aj.
Zde představeným exponátem je jedna z malých pall, na němž je dracounem obšitá bohatá dekorativní kompozice. V jejím středu je zobrazeno slunce s paprsky, obklopené florálními prvky a ptáky.
Ve všech rozích je další konfigurace květin. Sametová látka je lemována třásněmi.
Enkolpiony (z řečtiny, s významem „na hrudi“) jsou medailony s ikonou uprostřed, které se nosí zavěšené kolem krku jako odznak vyššího duchovenstva. Většinou mají elipsovitý nebo okrouhlý tvar. Ikony na nich obvykle zobrazují sv. Bohorodičku, sv. Jiří nebo sv. Démétria na koních, sv. Konstantina a Helenu, sv. Athanasia Athonského aj., a také svátkové scény.
Zde prezentovaný enkolpion je oboustranný. Je mimořádně cenným exemplářem mnišské miniaturní dře- vořezby. Na jedné straně je zobrazena scéna Ukřižování – Ježíš Kristus na kříži před jeruzalémskými hradbami.
Pata kříže stojí na Golgotě a pod ní je jeskyně s Adamovou lebkou. Po obou stranách Ukřižování jsou Theotokos (Bohorodička, Panna Maria) vlevo a sv. Jan Evangelista vpravo. Marie Magdalena se setníkem Longinem jsou také vlevo a vpravo jsou dva žoldnéři, kteří drží houbu s octem a kopí, které probodlo tělo Spasitele. Scénou na druhé straně enkolpionu je Sv. Bohorodička s Ježíškem na trůně. Dva andělé Bohorodičku korunují a po obou stranách trůnu jsou vyobrazeni dva světci.
Kříž je z černého ebenového dřeva. Vertikální část kříže končí nahoře i dole kovovými obrouč- kami ozdobeným filigránovou palmetou. Lícová část je pokryta smaltovaným geometrickým ornamentem.
Uprostřed zobrazuje mozaika z barvené kosti cherubína s trojrozměrnou tváří. Trochu níže je připevněna miniaturní figura ukřižovaného těla Kristova, vytvořeného ze stříbra.
Nádoby kulatých lampiček na věčné světlo mají dva nebo tři pásy a jsou zakončené v dolní části kapkovitě. Lampičky větších rozměrů se nazývají jeruzalémské. Tvarem jsou barokní. Zde představený exponát je zdoben palmetami a dalšími ornamentálními tvary.
Jsou dva typy lampiček na věčné světlo: kuželovité a kulaté. Používají se již od 16. století. Zavě- šují se na řetízky před každou ikonu ikonostasu. Nejvíce rozšířeny jsou kuželovité lampičky. Mohou být kované nebo lité.
Tento exponát je ozdoben filigránovou květinovou ornamentikou a visí na třech řetízcích, zavě- šených na kulaté destičce s kroužkem. Nádoba má tři držadla, zachycená řetízky. Na nich je vždy jeden křížek a ještě jeden je zavěšený na dno lampičky.
Malé ruční kříže se užívají k žehnání lidu, a především pro konání Velkého a Malého vodosvěcení, symbolizujících křest Ježíše Krista v Jordánu.
Tento exponát je oboustranný kovový kříž, kovaný, s tečkovaným ornamentem a s primitivním vyobrazením ukřižovaného těla Ježíše Krista. Uprostřed kříže jsou květy (lilie) a na horním konci další, menší lilie. Kříž má dřík, který je připevněn k podstavci se širokou základnou.
Enkolpion může mít tvar kruhový, srdcovitý nebo tvar šesticípé jeruzalémské hvězdy. Tento enkolpion má široký kovový základ a šesticípý rámec s perleťovou výplňí. Na ní jsou vyobrazeni sv. Kon- stantin a Helena, nesoucí kříž. Části tváře sv. Heleny chybějí. Kovový základ má kulaté otvory, které ob- sahovaly zrnkovou výzdobu, obarvenou na zeleno a tmavě červeno (možná smalt). Mimořádně zajímavý je řetízek tohoto předmětu, protože má četné přívěšky ve tvaru měsíčků, zvonečků, křížků, kroužků aj.
Tuto ozdobu nesporně ovlivnil vkus Východu.