English
Časové zařazení
18. stol. vznik v Itálii a Francii, rozvoj ve Francii
1. polovina 18. stol. sloh importován na území dnešní České republiky
1806–1810 empír
konec 18. stol. romantismus v Anglii
polovina 19. stol. romantismus na území dnešní České republiky
I. CHARAKTERISTIKA A HLAVNÍ ZNAKY
Architektura klasicismu klade důraz na přísný řád, pravidla, symetrii, geometrii, střídmé tvarosloví a pravidelnost. Navazuje na antiku, zejména na architekturu antického Říma. Stavby se vyznačují přímými rovnými liniemi, trojúhelníkovými štíty a antickými sloupy. Typické pro klasicismus jsou francouzské parky – symetrické, keře a stromy sestříhané do geometrických tvarů a živých plotů, aleje, cestičky, vodotrysky a altány.
Ve Francii se prosazuje empír, který využívá geometrickou stylizaci a jednoduchost, důsledněji aplikuje římské i egyptské vzory. Jako protipól klasicismu vznikl romantismus, vyznávající svobodu uměleckého projevu, jeho inspirace pochází ze středověku nebo Blízkého a Dálného východu. Architektura romantismu bývá členitá, s uvolněnou formou a často postrádá symetrii.
II. STAVEBNÍ PRVKY
ZDI – stěnový nosný systém, zdi omítané zvenčí i zevnitř
FASÁDA – omítaná, plochá, symetrická a geometricky řešená
ŠTÍTY – trojúhelníkové nebo mají eliptický stlačený oblouk
OKNA – dvojitá obdélníková nebo s rovným nadpražím, plochými šambránami (ozdobné architektonické prvky, které rámují a zdůrazňují okna nebo dveře na vnější fasádě), empírová okna mají polokruhové nadpraží s paprskovitým dělením
PORTÁL – užívá se rovný, segmentový, půlkruhový nebo ve tvaru stlačeného oblouku
SLOUPY, PILÍŘE A PILASTRY – užívány především v průčelích, vycházejí z římských řádů, kompozitní hlavice (tvarově nejčlenitější hlavice) jsou doplněny klasicistními ornamenty
ORNAMENTIKA – užívány jsou ploché štuky: medailony, rozety, festony (dekorativní prvky, malované nebo štukové, představují závěs z listů, květů nebo ovoce, propletený nebo zakončený stuhou), ornamenty z palmet a větví, „boží oko“ (zobrazení oka, malovaného nebo štukového, v trojúhelníku obklopeném svatozáří)
• KLENBY
KUPOLE – je sférická klenba tvořená částí kulové nebo jiné rotační plochy nad kruhovým, čtvercovým nebo polygonálním půdorysem
KLENBA VALENÁ S LUNETAMI – je tvořena hlavní podélnou klenbou, do níž z boku pronikají valené klenby o menším poloměru oblouku, v klenbě jsou tím vykrojeny trojúhelné zářezy, zejména nad okny, které klenbu rytmicky člení.
PRUSKÁ KLENBA DO PASŮ – otevřená, plochá klenba, zaklenující obdélníkové prostory, čelní oblouky jsou segmentové, k vyklenování je třeba tří ramenátů – dvou řídících, upevněných pod patkami a jednoho tvořícího, který se po řídících ramenátech posouvá
PLOCHÉ STROPY – dřevěné trámové, později se záklopem
III. STAVEBNÍ MATERIÁLY
DŘEVO – užívané na krovy, trámové stropy, kazety kleneb nebo rovných podhledů, sloupy a kladí
KÁMEN – lomový (základy), opracovaný (obklady, podlahy)
HLÍNA – užívána ve formě pálených cihel v různých variantách, dále na dlažby – topinky, půdovky, střešní tašky (obyčejné, drážkované), prejzy (pálená střešní krytina, skládající se ze dvou dílů – ploššího spodního korýtka a více vyklenuté kůrky, obojí mírně kuželovitého tvaru), esovky (druh střešní tašky, zvlněné do tvaru S)
SKLO – užíváno pro okna, v kombinaci s železnými konstrukcemi pro skleníky
KOV – užíván pro válcované profily nosníků, kolejnice (železo) a pro konstrukci krovů (litina)
DALŠÍ MATERIÁLY – užívané na vodotěsné izolace (olovo, jíl)
IV. TYPICKÉ STAVBY
• Náboženské stavby
VENKOVSKÉ KOSTELÍKY
• Světské stavby
ZÁMKY
ČINŽOVNÍ DOMY (pavlačový dům s kovovým zábradlím) NEMOCNICE
LÁZNĚ
ÚSTAVY PRO TĚLESNĚ POSTIŽENÉ
DIVADLA
NÁDRAŽÍ
KASÁRNA
PARKY
• Průmyslové stavby
TEXTILKY
CUKROVARY
PIVOVARY
PORCELÁNKY
SKLÁRNY
• Inženýrské stavby
ŘETĚZOVÉ MOSTY
Kresby jsou z knihy Ondřej Šefců, Architektura – Lexikon architektonických prvků a stavebního řemesla, vydala Grada Publishing, a.s. 2013.
ŽELEZNIČNÍ TRATĚ
TUNELY
DÁLKOVÉ SILNICE
V. VÝZNAMNÉ STAVBY
Významné stavby v českých zemích • Christian Friedrich Schuricht: Zámek Kačina, Svatý Mikuláš • Heinrich Koch: Letohrádek Kinských (Musaion), Praha • Anton Haffenecker: Hraběcí Nosticovo národní divadlo, dnes Tylovo divadlo, Praha • Georg Fischer: Celnice, dnes dům U Hybernů, Praha
Významné stavby v zahraničí • Jacques-Germain Soufflot, Maxmilien Brébion, Jean-Baptiste Rondelet: Pantheon, Paříž, Francie • Ange-Jacques Gabriel: Malý Trianon, Versailles, Francie • Pierre Contant d´Ivry, Pierre-Alexandre Vignon: Kostel La Madeleine, Paříž, Francie • Robert Adam: Osterley Park, Londýn, Anglie • William Thornton: Kapitol, Washington, USA • Karl Friedrich Schinkel: Divadlo, Berlín, Německo
VI. HLAVNÍ PŘEDSTAVITELÉ
Jacques-Germain Souffl ot / Maxmilien Brébion / Jean-Baptiste Rondelet / Ange-Jacques Gabriel / Pierre Contant d´Ivry / Pierre-Alexandre Vignon / Robert Adam / William Thornton / Karl Friedrich Schinkel / Christian Friedrich Schuricht / Heinrich Koch / Anton Haffenecker
