Bulharský kulturní institut

Klimentská 6, Praha 1
Česká republika
tel.: +420 233 326 862
e-mail: bki@bki.cz
www.bki.cz

Bulharský kulturní institut tradičně podporuje a popularizuje Festival architektury a urbanismu Architecture Week, který se koná v Praze již desátý rok. V posledních ročnících tohoto prestižního a se zájmem očekávaného fóra jsme představili různé tendence, hlediska a vzory charakteristické pro bulharskou architekturu.

Ve výstavních prostorách a na stránkách festivalového katalogu jsme publikum seznámili s kulturněhistorickým architektonickým dědictvím Bulharska – s Antickým divadlem v Plovdivu, kostelem Krista Vševládce v Nesebru, Asenovou pevností u Asenovgradu, architektonickými památkami pod záštitou UNESCO i s domy období národního obrození. Vedle tohoto komplexu historických objektů a budov byla představena i současná podoba našeho státu, vytvářená talentovanými a ambiciózními bulharskými architektonickými ateliéry.

V kontextu  festivalu Architecture Week, který se během let stal platformou pro prezentaci světové architektury pro obyvatele a návštěvníky Česka, se snažíme být aktuální, pokud jde o témata, která toto fórum akcentuje. Letos je v centru pozornosti tzv. „organické město“ – organic city.

Současné nároky na kvalitu života, potřeby vyššího vzdělání a kvalifikace, technického rozvoje  a vyspělé kultury vedou k tomu, že neustále roste počet lidí, kteří míří do velkých měst. Typické známky urbanizace nesporně ukazují, že tradiční struktura života se na celém světě hroutí a proměňuje. Přeplněné město se nepozorovaně mění v obrovský živý organismus, který propojuje do způsobu života vše užitečné a funkční. Otevřená zůstává otázka: můžeme do této symbiózy zapojit i kulturněhistorické dědictví, odkázané našimi předky?

V samotném srdci bulharského hlavního města – Sofii – byl letos uskutečněn rozsáhlý projekt obnovy a dostavby antického kulturně-komunikačního střediska. Projekt „Antická Serdika“ zahrnuje restaurování 8000 m² archeologických vykopávek – části antického města Serdiky a jejich proměnu v pěší zónu. Jejich stáří je téměř 2000 let a přestože nesou známky své doby, bylo jejich symbiózy s dynamickým „organickým městem“ dosaženo. Starobylé římské město již „žije“ s každodenností obyvatel metropole. Uprostřed moderní městské krajiny může člověk kráčet zároveň po stopách císaře Konstantina Velikého. Může se o tom přesvědčit každý, kdo navštíví bulharské hlavní město Sofii – organické město, v němž se nenápadně setkávají antická a moderní architektura. Nebo o tom může získat představu z níže uvedeného snímku mladého fotografa a režiséra Andreje Chadživasileva.

Zdroj: Redakce AW – Organics City 2016

Lákavé a vzrušující cestování

Cestovat po světě je lákavé a vzrušující. Nemenším lákadlem je poznávat vlastní zemi. Přijít do kontaktu s různými kulturami a civilizacemi, které se rozvíjely na bulharském území, to zanechá trvalou stopu v každém. Ještě působivější je ale narazit na kulturně historickou památku nezaslouženě nedoceňovanou kvůli slavnějším pamětihodnostem v sousedství. V každodenním spěchu nebo v časové tísni cestou na známá místa nebo k populárnímu historickému objektu často mineme nějaké méně známé, ale, jak se pak ukáže, významné a zajímavé kulturní, výtvarné či architektonické památky.

V životě je všechno otázkou názoru, i pamětihodnosti. Co by nás ve 21. století přimělo záměrně navštívit dané historické místo nebo památku? Informace v médiích nebo fotografie na sociálních sítích? Reklamní brožurka nebo turistický průvodce? Vyprávění cestovatele nebo doporučení kamaráda? Každý si najde sám vlastní impuls a prostředek, který ho přiměje vydat se na cestu…

Máme výsadu, že žijeme v době, kdy stačí sednout si před monitor počítače a mít kulturně historické dědictví na dosah ruky. Nedávno jsem objevila díky virtuálnímu katalogu myastoto.bg – projektu podporujícímu domácí turistiku v rámci operačního programu Regionální rozvoj 2007–2013 – neznámé Bulharsko. Téměř polovina z padesáti málo známých objektů a míst zařazených do projektu je architektonicky cenná. Mezi nimi zaujmou zvláště skalní architektura, thrácké svatyně, starověké řecké a římské pevnosti, raně křesťanské chrámy, středověké stavitelství, náboženské stavby islámu nebo městské domy z období obrození.

Svým kulturně historickým dědictvím láká i černomořské pobřeží. Během let přišly do Nesebru a Sozopolu milióny návštěvníků. Jen několik kilometrů od Pomorie je přitom antická kupolová hrobka, známá jako Dutá mohyla (Kuchata mogila). Tato unikátní architektonická památka z 2.–3. století je jediná svého druhu na celém Balkánském poloostrově. Ačkoli leží na dostupném místě

s dobrým dopravním spojením, co by kamenem dohodil od lázeňského města Pomorie, blízko Burgasu a u hlavní silnice do letoviska Slunečné pobřeží, jen málokdo ji navštívil nebo o ní vůbec ví. Originální kombinace thrácké hrobky a římského mauzolea se bohužel ocitla mezi málo známými objekty celonárodního významu. Jejich návštěvu vám mohu upřímně doporučit.

Když někdo miluje svou vlast, má velkou radost, když ji může představit jako zemi krásnou, atraktivní, pozoruhodnou. Ještě silnější je tento pocit, má-li možnost představit ji prostřednictvím neznámých architektonických skvostů a vyvolat tak zájem široké veřejnosti.

Galina Todorova

Ředitelka