English
Protože všechno bývá výsledkem nějakého předchozího vývoje, je téměř nemožné určit přesné datum zrodu moderní dánské architektury. Když ale Arne Jacobsen a jeho současníci začali ve 30. letech minulého století stavět jednoduché a funkční budovy z betonu, železa a skla, byly to počátky jednoznačně něčeho nového. Nové budovy měly po vzoru amerických trendů nepravidelný půdorys, ploché střechy, otevřené multifunkční interiéry a skleněné fasády; jejich špičkovou ukázkou je např. obytný soubor Kingo v Helsingo/ru (1956–58) nebo Muzeum moderního umění Louisiana (1958).
Tato architektura se nesmazatelně zapsala do dějin, protože se později vyvinula v díla světového významu, kterými jsou např. budova Opery v Sydney od Jo/rna Utzona, Velký oblouk v Paříži od Johana Otto von Spreckelsena, budova Ministerstva zahraničních věcí v saudskoarabském Rijádu od Henninga Larsena nebo most přes Velký Belt v Dánsku.
Dnes se setkáváme především se směsicí moderních trendů minulého století. Současná dánská architektura je tedy synteze minimalistického funkcionalistického modernismu 30. let a imaginativního, experimentálního, barevného a iracionálního postmodernismu 70. až 90. let. Také je to mix uznávaných architektonických studií jako Henning Larsen, C. F. Mo/ller, 3XN, Lundgaard & Tranberg a nové vlny mezinárodních studií zvučných jmen jako jsou BIG, JDS, Cobe, Transform a další.
Společným rysem všech těchto období, ikon a studií je, že architektura odráží skandinávský společenský model, kde elegantní design a nádherná architektura nejsou vyhrazeny pouze pro elitu, ale naopak určeny širokým masám. Každý – od dětí v mateřských školkách, přes pacienty v nemocnicích, vězně až po turisty v ulicích – by měl mít možnost využívat výhod řešení a předmětů, které nejenom zlepšují naše životy, ale také do nich přinášejí krásu. Ačkoli dnešní styl je více individualistický, než masově produkovaná architektura poloviny 20. století, hodnoty jako rovnost a demokracie jsou stále široce rozšířeny a patrný prvek dánské architektury. Kromě toho se stala otevřenost, ekologická šetrnost a udržitelnost dalšími důležitými, ne-li nezbytnými elementy. Doufám, že dánská architektura bude i nadále ztělesňovat tyto hodnoty, které pomáhá začleňovat do dnešní stále více globalizované reality.
BIG – Bjarke Ingels Group
Bjarke Ingels, Andreas Klok Pedersen, Finn No/rkjaer, David Zahle, Jakob Lange, Thomas Christoffersen, Sheela Maini So/gaard, Kai-Uwe Bergmann
Profil studia
BIG je skupina architektů, projektantů, stavitelů a myslitelů, působících v oblasti architektury, urbanismu, výzkumu a vývoje, založená v Kodani a New Yorku. Kancelář se v současné době podílí na velkém počtu projektů v Evropě, Severní Americe, Asii a na Blízkém východě. Jejich architektura pečlivě analyzuje, jak se současný život neustále vyvíjí a mění. V neposlední řadě vlivem multikulturní výměny, globálních ekonomických toků a komunikačních technologií, které všechny dohromady vyžadují nové způsoby architektonické a urbanistické organizace.
S cílem vypořádat se s dnešními výzvami, přesunuje BIG architekturu do oblasti z velké části neprobádané. Utopická architektura, kterou řídí pragmatismus nudných krabic a naivní utopické ideje digitálního formalismu. Formou programové alchymie tvoří kancelář architekturu smícháním běžných přísad, jako je bydlení, volný čas, práce, parkování a nakupování. Tím, že posune architekturu na úrodnou půdu překrývání pragmatiky a utopie, opět nacházejí svobodu a můžou změnit povrch naší planety, aby lépe odpovídala současným formám života.
8 HOUSE je umístěn na jihu O/restadu u Kodaňského kanálu s vyhlídkou na otevřené pláně Kalvebod Faelled. Je to veliký dům v pravém slova smyslu. Nabízí bydlení nejrůznějších druhů pro obyvatele všech úrovní: pro mladé i staré, nejužší rodiny i svobodné, pro rostoucí rodiny i takové, které se zmenšují. Budova ve tvaru luku vytváří dvě rozdílné prostory rozdělené středem luku, kde jsou na ploše 500 m2 umístěna komunální zařízení. Na stejném místě prostupuje budovou 9 m široká pasáž spojující dva okolní městské prostory: park na západě a oblast kolem kanálu na východě. Místo abychom rozdělili různé funkce budovy – pro obyvatele i obchod – do samostatných bloků, rozprostřeli jsme různé funkce horizontálně. Apartmány jsou umístěny na vrcholu, zatímco komerční program se odvíjí u základů budovy. Odlišné horizontální vrstvy tak získaly vlastní kvalitu: apartmány si užívají širokého rozhledu, sluneční světlo a čerstvý vzduch, kanceláře mají kontakt se životem ulice.
Jak vdechnout život opuštěným suchým dokům?
Dánské námořní muzeum musí nalézt své místo v jedinečném historickém a prostorovém kontextu: mezi nejdůležitějšími a slavnými budovami Dánska a novým, ambiciózním kulturním centrem. V tomto kontextu se musí muzeum prosadit, přičemž musí ladit s charakterem místa a prosadit se v bezprostředním sousedství zámku Kronborg.
Jako otevřené suterénní muzeum v suchém doku.
Navrhli jsme umístit muzeum kolem doku a nechat je jako otevřený exponát pod širým nebem, aby se zachoval silný dojem doku, vytvářejícího střed námořního muzea.
Rozmístěním kolem doku se muzeum jednoduše stalo součástí společně sdíleného kulturního prostředí spojeného se zámkem Kronborg a okolní kulturní krajinou, přičemž si zachovalo identitu nezávislé instituce. Kulturní historie loďařského průmyslu je tak sdělována vizuálně a zároveň je vlajkovou lodí moderního dánského loďařského obchodu – výraznou památkou a atrakcí přitahující samou svou existencí návštěvníky. Dok se svou jasnou strukturou vytváří muzejní prostor jako soudržnou podlažní plochu, která se diskrétně zanořuje v celé délce muzea. Jednoduché přístupové rampy a můstky představují strukturální i skulpturní řezy dokem.
