English
Česká architektura letos završí sté výročí své nezávislé existence. Kterou vývojovou etapu z tohoto období či kterou stavbu považujete za nejvíce inspirativní?
Nad touto otázkou jsem nemusel dlouho přemýšlet, je to určitě funkcionalismus. Principy, na nichž je založen – volný otevřený prostor, dělený jen nosnými sloupy, uvolněné obvodové stěny umožňující velké prosklení, zelené střechy, to vše stále platí a je stále moderní. Samozřejmě nejznámější bude asi vila Tugendhat nebo Baťův mrakodrap ve Zlíně, ale kvalitních funkcionalistických staveb bylo velmi mnoho. Stavěly se nejenom vily, a nejenom v Praze, ale i kvalitní bytové domy s výbornými dispozicemi, průmyslové objekty a další stavby. Architektura v tomto období byla součástí významného kulturního a společenského hnutí, v té době jsme stáli na špičce evropské, ne-li světové architektury, a to už se nám později nikdy nepodařilo.
Tvář našich měst poznamenala i etapa socialistické výstavby, jako reakce na velkou poptávku po bydlení vyrostla velká panelová sídliště. Hodnotil byste je v duchu „všechno špatně“, nebo můžeme i tam najít něco pozitivního?
I když řadu sídlišť navrhovali dobří architekti a urbanisti, kdy na velkém území vytvořili kvalitní urbanistická řešení, tak samozřejmě i některá sídliště mají své chyby, některá se z důvodu nekvalitního parteru proměňují v mrtvá města, ale jiná jsou zabydlená. Sám jsem téměř 20 let bydlel na Zahradním městě a cítil jsem se tam velmi dobře. Mezi domy byla hřiště na fotbal a na tenis, do sousední zahrádkářské kolonie jsme jezdili závodit na kolech, do školy jsme měli kousek pěšky. Mí rodiče tam stále bydlí a i dnes je to žádaná lokalita, protože jsou tam sportoviště, školy, školky, mnoho zeleně, dobrá dopravní dostupnost. Domy jsou dnes většinou opravené a už vypadají mnohem lépe, takže je zde kvalitní prostředí pro bydlení.
Myslíte si, že dnes se daří nové obytné celky vymýšlet i realizovat lépe?
Dodnes urbanisticky ceněná sídliště jsou například Ďáblice, Prosek, Bohnice, Kobylisy. Poskytují domov pro více než sto tisíc obyvatel. Tak velké celky developeři v dnešních podmínkách nejsou schopni realizovat, problémy s vlastnictvím pozemků, složité územní vztahy a délka správních řízení to v praxi vůbec neumožňují. Na druhé straně většina dnešních obytných domů je po technické stránce mnohem kvalitnější a jejich architektura je zajímavější. Už se také nestaví velké sto a více metrů dlouhé deskové domy, ale menší a rozmanitější formy. To je příjemnější i z hlediska vlastnictví – v menších domech se lidé lépe shodnou, pociťují větší sounáležitost s bydlením a vytvářejí si těsnější vazby.
Na jaký typ projektů se zaměřuje vaše společnost a jaká je vaše „historická bilance“?
Společnost KKCG Real Estate byla založena v r. 2012 a naším prvním úkolem, kromě akvizice nových projektů, bylo realizovat rekonstrukci kancelářské budovy na Vinohradské 230, která je sídlem skupiny KKCG. Nyní se zaměřujeme na komerční i rezidenční výstavbu a každý nový projekt vždy začínáme architektonickým workshopem.
Idea dnes dokončeného areálu nízkoenergetických řadových domů Top Rezidence v Šáreckém údolí, vznikala v 6 měsíců trvajícím workshopu, multifunkční centrum Bořislavka na Evropské ulici, jehož konečná podoba vzešla z kvalitně obsazeného mezinárodního workshopu, jsme začali stavět letos v dubnu. V Košířích realizujeme Top rezidenci Pomezí – velký soubor nízkoenergetických bytů, vil, řadových a rodinných domů.
Projekt nového centra na Bořislavce jste nyní představili veřejnosti na výstavě Architecture week. V této lokalitě se potkává různorodá starší obytná zástavba a zároveň rušná doprava. V čem spočívá koncept projektu a jak jste se vypořádali s touto výzvou?
Bořislavka centrum je multifunkční objekt s 24 000 m2 kanceláří a 8 600 m2 nákupních ploch, součástí jsou také podzemní garáže. Centrum je umístěno na urbanisticky komplikované křižovatce ulic Evropská, Liberijská a Horoměřická. Odborná porota workhopu se shodla, že návrh ateliéru Aulík Fišer architekti nejlépe vystihl tuto složitou strukturu s nepravoúhlou osnovou ulic, nejednotným charakterem zástavby, navíc ve svažitém terénu s výškovým rozdílem 14 m. Autoři projektu na nepravidelnou parcelu navrhli čtyři objekty nepravidelných tvarů, čtyři krystaly zasazené do spodní kontinuální části s nákupním centrem. Z obchodní pasáže vede přímý vstup do vestibulu metra, z druhé strany je pasáž na úrovni terénu a přímo se napojuje na Evropskou třídu. Členitý tvar krystalů není nahodilý, odpovídá vnitřní struktuře a umožňuje i v této kompaktní sestavě dodržet normy na odstupy budov a hygienické předpisy. Výsledná verze projektu také reaguje na návrhy místních občanů, tvary budov jsme částečně upravovali, abychom zde vytvořili příjemné městské prostředí.
Mezi vašimi aktuálními projekty převažuje rezidenční bydlení. Čím se liší od běžného standardu, na který jsou obyvatelé Prahy zvyklí?
Nevěnujeme se masové výstavbě, ale vyhledáváme pozemky a lokality vhodné k bydlení vyšší kvality. Naše rezidenční projekty realizujeme pod značkou Top rezidence, jejímž standardem je nadčasová architektura, funkční design a kvalitní landscaping. Důraz klademe také na vyvážený vztah mezi soukromým, poloveřejným a veřejným prostorem, respekt k lokalitě a k životnímu prostředí.
Už od počátku stavíme domy a byty s kvalitní tepelnou izolací, kvalitními okny a s řízeným větráním s rekuperací tepla. Dnes často přidáváme i klimatizaci. Tyto domy tak splňují požadavek nové evropské směrnice na výstavbu objektů s takzvanou nulovou spotřebou energie, která bude platit od r. 2020.
Určitá část klientů se zajímá o systémy inteligentní domácnosti, a tímto směrem určitě půjde technologický vývoj, některé klienty to zase tolik neoslovuje. Proto jsme zvolili střední cestu kdy naše domy a byty jsou projektovány v základním systému inteligentního domu (ovládání topení, rekuperace, žaluzií) a majitelé se mohou třeba i v budoucnu rozhodnout, jaké rozšíření si chtějí zvolit.
Co si jako developer představujete pod pojmem kvalitní bydlení 21. století?
To je velmi individuální. Někdo vidí kvalitu v jednoduché chalupě na samotě u lesa, jiný v bytě v centru města s maximálním komfortem. Co je ale podle mě pro všechny společné, jsou požadavky na prostor – jeho velikost a účelné dispoziční uspořádání, v ideálním případě s přístupem ven na terasu, zahradu apod. Myslím, že vývoj směřuje k tomu, že se bude zvětšovat společný obývací prostor a ostatní pokoje zůstanou menší. Většina rodin si přeje, aby všichni byli co nejvíce spolu, ne zavřeni u počítačů v ložnicích, proto si přejí velký obývák spojený s kuchyní. Samozřejmostí se již dnes stává použití kvalitních a trvanlivých materiálů a technologické vybavení šetřící energie.
Otto Koval, obchodní ředitel
KKCG Real Estate, a.s.
Redakce AW 2018