NÁRODNÍ GALERIE VYDÁVÁ MONOGRAFII SCHWARZENBERSKÝ A SALMOVSKÝ PALÁC

NÁRODNÍ GALERIE VYDÁVÁ MONOGRAFII SCHWARZENBERSKÝ A SALMOVSKÝ PALÁC

5.2.2019 – Navzdory svému významu nebyly dosud nikdy Schwarzenberský a Salmovský palác předmětem samostatné monografie. V tomto směru je nová publikace průkopnická, protože se podařilo získat autorky a autory z různých oborů k tomu, aby se propojila témata z archeologie, archivnictví, dějin architektury a umění i muzeologie, doprovázená přímo pro tento účel pořízenými fotografiemi.

Monumentální Schwarzenberský palác zaujímá v panoramatu Prahy výraznou polohu. Spolu se sousedním Salmovským palácem vytváří urbanistický celek vynikající kvality jako markantní dominanta příjezdové rampy k Hradu. Jeho renesanční architektura evokuje severoitalské reminiscence, zatímco strohost trojkřídlého Salmovského paláce zase připomíná architekturu Říma, Paříže či Vídně. Oba paláce dokumentují staletí českých a evropských dějin: Lobkowiczové, Rožmberkové, Švamberkové, Eggenbergové, Schwarzenbergové a Salmové. Od roku 2002 slouží Národní galerii v Praze pro výstavní účely. Jejími novými dlouhodobými koncepcemi sbírek, expozic a příslušných budov byla od roku 2014 nově definována funkce i obsah paláců na Hradčanech.

Rozhodující osobností pro vznik a podobu dnešního Schwarzenberského paláce byl Jan IV. Popel z Lobkowicz, jeden z nejvýznamnějších českých šlechticů poloviny 16. století. Konkrétní datum výstavby není známo, ale vročení 1567 na jednom originálním sgrafitu je důkazem dokončení stavebních prací. Jak silné bylo jeho architektonické působení kolem roku 1570, dokládá okamžité převzetí jeho stavebních forem několika nejvýznamnějšími soudobými stavbami v Čechách. Palác v průběhu 16. a 17. století několikrát změnil majitele. Roku 1719 přešel dědictvím na rod Schwarzenbergů, kteří roku 1811 koupili sousední Salmovský palác, jež dal krátce předtím postavit pražský arcibiskup Wilhelm Florentin ze Salm-Salmu jako obytný dům pro sloužící a hosty. Jen vzácně využívaný Schwarzenberský palác byl v sedmdesátých letech 19. století restaurován podle plánů architekta Josefa Schulze, který se postaral o rozsáhlou renovaci sgrafitové výzdoby.

Oba paláce pak zůstaly v rodinném držení Schwarzenbergů až do konfiskace německými okupanty v roce 1940, respektive do roku 1947, kdy se majitelem stal československý stát. Zatímco Schwarzenberský palác sloužil do roku 2001 jako Vojenské historické muzeum, v Salmovském paláci byly umístěny byty a až do roku 1983 velvyslanectví Švýcarské konfederace.

Marius Winzeler (ed.), Schwarzenberský a Salmovský palác

272 stran, 241 obrazových příloh, česká a německá verze

Národní galerie Praha, 2018

Redakce AW 2019, zdroj www.ngprague.cz