Řadový jednopatrový obytný dům s neorenesančním průčelím byl postaven v roce 1886. V letech 1928-1929 byl dům přestavěn a rozšířen o dvoupatrovou přístavbu s plochou střechou. Současně bylo na základě požadavku stavebního úřadu nově upraveno uliční průčelí původního domu, aby s přístavbou tvořilo ladný celek. Rozlehlý byt v patře o pěti obytných místnostech, kuchyni a příslušenství byl rozvržen jako dvougenerační. Obývací pokoj, ložnice a jídelna byly určeny manželům Janě a Janovi Brummelovým, salon a dámský pokoj Hedvice Liebsteinové, matce Jany Brummelové. Ve dvorním traktu byla umístěna kuchyň a pokoj pro služebnou. Součástí bytu byly také dva pokoje ve druhém patře přístavby, přístupné po točitém schodišti. Místnosti v uličním traktu byly vzájemně propojeny enfiládou. Rozměrná nástěnná malba v jídelně a mohutný krb v obývacím pokoji měly obrátit pozornost „dovnitř“, neboť z oken byl depresivní výhled na nedaleké tovární objekty. Období II. světové války a období 1948-1989 dům přečkal jen šťastnou shodou náhod, v 70. letech měl být zbourán kvůli výstavbě autobusového nádraží.
V roce 1991 byl poničený a zanedbaný dům vrácen rodině původního majitele. Byt v 1. patře byl po roce 2000 postupně obnoven a vybaven původním volným nábytkem a zařizovacími předměty a zpřístupněn veřejnosti.