Rozhovor s guvernérem ČNB Jiřím Rusnokem

1Čas trhnul oponou

Rozhovor s guvernérem České národní banky Jiřím Rusnokem u příležitosti udělení prestižní ceny Opera Historica 2019.

3. října 2019 převzal ve Španělském sále Pražského hradu guvernér České národní banky Jiří Rusnok prestižní ocenění Opera Historica za rekonstrukci části historických budov České národní banky v Praze.

Slavnostní večer věnovaný 30 letům české památkové péče se uskutečnil v rámci oslav 30. výročí listopadových událostí.

Prohlídka zrekonstruovaných prostor „naživo“ nás ještě více než při promítání záběrů ve Španělském sále udivila koncepčností, řemeslnou zručností a celkovým provedením náročné rekonstrukce. Zajímavé je, že smysluplnost tohoto restaurátorského projektu není jen v zachování architektonických skvostů za zavřenými dveřmi, ale především v tom, že prostory po rekonstrukci získaly své reálné uplatnění pro širokou veřejnost. Stávají se tak obnovenou hodnotou s celospolečenským významem a zároveň majetkem všech těch, kdo o široce rozvětvenou činnost veřejnoprávní instituce projeví zájem.

Cestou ke kanceláři guvernéra jsme měli možnost nahlédnout i do některých dalších prostor, které nejsou běžně dostupné širší veřejnosti. Potěšující bylo zjištění, že i v neveřejných prostorách je zachováván duch maximální úcty ke svěřenému majetku. Nábytkem počínaje a stolky či židlemi konče, vše je charakterizované snahou zachovat původní styl, ale přitom ve skvěle dobové kondici. Asi není nutné dodávat, že budova je z podstaty svého užití (i vzniku) prošpikovaná nejmodernějšími technologiemi. Nikde ale nejsou vidět „ta škaredá“ rezidua moderní doby. A ještě jedna zajímavá skutečnost – nevíme, zda i v tomto případě jde o „chráněnou a udržovanou tradici“ této budovy, ale setkali jsme se s velmi příjemnou atmosférou, zřetelně odlišnou od klimatu mnoha jiných institucí či firem. Zkušené oko napovědělo, že práce se tu nepředvádí, ale v pohodě odvádí. S těmito dojmy jsme vkročili do kanceláře guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka.

 

Pane guvernére, mohl byste nám několika slovy popsat obsah činnosti a význam České národní banky v současnosti?

Česká národní banka je institucí standardní ve smyslu rolí tak, jak je najdeme v řadě jiných demokratických zemí. Primárně jsme garantem cenové stability, jsme garantem i finanční stability, což je otázka poněkud širší než jen oblast cenová. Souvisí to s fungováním finančního trhu a jeho institucí. Zároveň jsme dohledovým orgánem pro finanční trh čili regulátorem, který se stará o to, aby hráči na finančním trhu hráli podle stejných pravidel a hráli fair. A aby, pokud možno, nepůsobili takové problémy, které by pak musel řešit daňový poplatník prostřednictvím státu a zatěžovat tak i budoucí generace.

Staráme se samozřejmě o peněžní oběh a platební styk v této zemi, tzn. aby fungovaly všechny elementární záležitosti spojené s funkční tržní ekonomikou. Jsme současně bankou státu, což znamená, že státu a jeho organizacím poskytujeme bankovní služby.

Máme to štěstí, že otcové zakladatelé novodobé České národní banky se poctivě věnovali zákonům dotýkajícím se naší činnosti. Primárně je to Ústava České republiky, zákon o České národní bance a celá řada dalších už specializovaných norem vkládajících do vínku taková ustanovení, která naši pozici ukotvila velice robustně. To znamená, že jsme nezávislá veřejnoprávní instituce – sui generis, jak tomu říkají právníci. V praxi jde o to, že jsme založeni zákonem jako specializovaná instituce. Nejsme ani akciová společnost, ani rozpočtová organizace. Jsme instituce ze zákona hospodařící s vlastními prostředky a vlastním majetkem. Taková je definice. V tomto smyslu jsme mimořádně nezávislí na okolí, včetně státu, ale samozřejmě, že v tom celku jsme nedílnou součástí České republiky jako jedna z jejích klíčových institucí ve specifických oblastech, o kterých jsem hovořil.

Výsledná situace nás předurčuje k tomu, abychom se chovali zodpovědně a plnili všechny role a mandáty nám dané, ale abychom také v rámci tohoto zodpovědného chování jednali jako řádný hospodář a řádný správce nám svěřeného majetku a hodnot. Nejsou to pouze devizové rezervy nebo rezervy obecně, kterými vládneme, a jež jsou v tuto chvíli poměrně velké i v mezinárodním kontextu, což je výsledek měnové politiky především poslední doby. Jsou to také budovy, které máme to štěstí užívat. Mimochodem, naše předchůdkyně tu sídlila mnoho let a příští rok budeme mít výročí, protože centrální banka se sem do našeho ústředí Na Příkopě nastěhovala v roce 1950.

 

Jaká je tedy historie současného sídla ČNB? Kdy a k jakým účelům vlastně budova vznikla?

Vznikla jako nové sídlo Živnostenské banky v meziválečném, resp. předválečném období. Živnostenská banka si ji ale vzhledem k politickým událostem moc neužila. Její sídlo totiž převzala tehdejší Státní banka československá v roce 1950. Příští rok nás čeká sedmdesáté výročí od této události. V tomto smyslu pokládám za symbolické, že jsme byli poctěni oceněním Opera Historica. Je to pro nás potvrzení toho, že se o dědictví příkladně staráme. Jedná se o budovu mimořádných kvalit a mimořádné hodnoty především díky místu, na kterém se nachází – v historickém srdci Prahy. Jak známo, na místě dnešního Obecního domu a v jeho okolí bylo původní královské sídlo, což pokládáme za takovou symbolickou souvislost.

 

Můžeme tedy položit otázku tak, že ČNB dbá o kulturní kontinuitu, stará se o současnost a myslí i na budoucnost?

Ano, snažíme se o to, abychom se o majetek, který máme ve správě, starali co nejlépe, a aby to také patřičně vypadalo. Nemyslím tím jen nemovitosti, ale máme také obrovský archiv, který shromažďuje historii československého a českého peněžnictví. Ještě výstižnější bude, když řekneme – peněžnictví na území celé dnešní České republiky, jelikož na tomto území také vznikl například jáchymovský tolar (1520), který má shodou okolností brzy také výročí. K tomuto jubileu budeme vydávat pamětní minci. Snažíme se tedy různými prostředky udržovat paměť kultury hmotné i nehmotné v této specifické oblasti, která je nám nejblíže.

Zároveň se snažíme tyto výsledky prezentovat široké veřejnosti, zejména mládeži. Máme tu funkční a velice úspěšnou atraktivní expozici a nově budujeme Návštěvnické centrum. V tomto smyslu zároveň poskytujeme i námi do vínku danou službu veřejnosti.

 

Česká národní banka se dostává čím dál více do povědomí veřejnosti také činnostmi, které s hypotékami či penězi přímo nesouvisí. Jsou spíše zaměřeny na oblasti poznávací a vzdělávací. Proč zrovna v této době se ČNB více zaměřuje na mládež? Jaká je v tom logika či záměr?

Ty aktivity se dějí v jistých podobách dlouhodobě, po celou existenci banky, ale samozřejmě doba se mění a mění se intenzita různých úkolů a jejich naléhavost. Když se banka budovala jako nová instituce po rozdělení Československa – jsme nástupnickou organizací bývalé federální Státní banky československé, tak v první polovině 90. let žila společnost ještě velmi silně transformací. Potřebovali jsme přebudovat bývalou plánovanou ekonomiku, která s penězi zacházela asi tak, že peníze pro ni byly v podstatě jenom nějaké evidenční lístečky. To hlavní se neodehrávalo na trhu, kde rozhoduje zákon nabídky a poptávky, ale na třídě Kapitána Jaroše ve Státní plánovací komisi. Tam se prostě naplánovalo, že vyrobíme pět tisíc traktorů Zetor a že budou dodány tam a tam – tolik jich půjde na vývoz a tolik zůstane doma. Takže společnost procházela velkým vývojem a je logické, že banka měla úkolů nad hlavu s tím, jak etablovat, resp. reetablovat znovu standardní systémy fungování peněžního světa a vybudování fungujícího finančního trhu. Takže možná bylo méně času na viditelné aktivity v jiných oblastech.

Čas trhnul oponou, dnes jsme o třicet let dál a řada věcí se už usadila a funguje svým způsobem sama. Ne že bychom měli méně práce. Naše role, jak jsem je výše vyjmenoval, zůstávají. V současnosti jsme plnohodnotnou centrální bankou a ve srovnání s našimi partnerskými bankami máme těch agend dokonce mnohem více. Je to proto, jak už jsem zmínil, že jsme jediným místem dohlížejícím na celý finanční trh v České republice, což v mnoha jiných zemích, kde to často dělají specializované agentury, není úplně běžné uspořádání. Nicméně, je to náš dennodenní byznys a všední role. A vedle tohoto, anglicky řečeno, core businessu se snažíme plnit i další role a obohacovat společnost tam, kde k tomu máme možnosti, prostředky a schopnosti.

Jednou z těch oblastí je určitě podpora finančního vzdělávání, finanční gramotnosti. Tedy celého toho fenoménu, který je o tom, že žijeme v tržní ekonomice a v technologicky vyspělé době. Dnes, když člověk nemá v kapse telefon anebo neumí alespoň základním způsobem ovládat počítač a jeho funkce, tak je vlastně do určité míry negramotný. To samé platí i o tom, že bychom měli mít všichni alespoň elementární představu toho, jak funguje svět peněz – zejména proto, že se mu nedá vyhnout. Žijeme v tržní ekonomice, byť regulované, a to je důvod, proč je třeba finanční vzdělávání neustále připomínat. I když se toto vzdělávání již stalo součástí výuky ve školách – zde můžeme diskutovat, nakolik úspěšně, neboť pořád jsou tu generace, kterým je potřeba toto vzdělání doplňovat. U mladých je zase evidentní, že ve školách ta výuka patrně není příliš významnou složkou toho, co dostávají do vínku. Na druhé straně, což je přirozené, není nad to vidět ty věci v nějakém reálu, podívat se na ně zblízka a sáhnout si na ně. Takže to je součástí toho, proč to děláme. Možná to je právě ta naše viditelnější aktivita, ve které chceme pokračovat.

Dělíme to ve dvou hlavních liniích. Jednou z nich je snaha být zdrojem informací bez jakýchkoli barier pro každého zájemce v této oblasti. Už několik let máme v chodu webovou stránku Peníze na útěku. Snaží se především mladým lidem přístupnou formou vysvětlovat a dávat odpovědi na otázky vznikající ze všech možných okruhů jejich života současného i budoucího ve spojení s penězi. Například: co to znamená, když si chci pořídit nějaké bydlení, jak se to dá financovat? Jaké jsou nástrahy a rizika, když si potřebuji koupit auto a musím si ho pojistit? Mám se zabývat tím, zda si mám šetřit na důchod, nebo nemám, jak se to dělá nejlépe atd. Je to webová encyklopedie, ale interaktivního typu a poskytuje velice široký okruh informací. Snažíme se ji neustále aktualizovat, aby byla na úrovni doby a informace v ní byly aktuální, pravdivé a přesné a zároveň, aby byly snadno konzumovatelné.

Vedle softwarového řešení působíme také tak, že naši lidé počínaje mnou, přes bankovní radu až po experty na různých úrovních přednášejí pravidelně na školách a akcích pro veřejnost. Záběr je vcelku pestrý pro různé typy publika. Jen pro zajímavost, v posledním roce jsme zahájili v oblasti finanční a ekonomické gramotnosti mimo jiné spolupráci s Českým olympijským výborem, který má jinak programy zaměřené na rozvoj fyzických schopností a zdravý životní styl dětí. Domníváme se totiž, že finanční zdraví je jedním z důležitých předpokladů života každého z nás.

Po stránce hmotnější, viditelnější a dotknutelnější máme již devatenáct let v podzemí, ve skutečném bankovním trezoru, resp. v jeho reprezentativnější části – budova byla od počátku projektována skutečně jako banka – instalovanou expozici Lidé a peníze. Je to takové muzeum o penězích na území dnešní České republiky od její nejstarší historie až po tu nejnovější. Působivé je umístění v autentickém trezoru z třicátých let, který má funkční trezorové dveře, renovované bankovní schránky, do kterých se ukládaly cennosti, a řadu dalších zajímavostí. Expozicí v těchto prostorách ročně projde zhruba dvacet tisíc návštěvníků, což není malé číslo, vezmeme-li navíc v potaz, že je otevřená v omezeném čase – pouze čtyři dny v týdnu. Návštěvníky jsou primárně studentské a žákovské skupiny, které se předem objednávají. Poskytujeme jim vstup zdarma a je také možné si zajistit průvodcovské služby. To je také příklad našeho působení na veřejnost v tom osvětovém směru.

Rádi bychom šli v této činnosti ještě dál. O tom je náš již veřejně zmíněný projekt přípravy Návštěvnického centra, které bude fungovat tady v ústředí České národní banky Na Příkopě a mělo by začít svůj provoz v polovině roku 2021. Umístěno bude v hlavní bankovní hale, kterou pro tento účel budeme reorganizovat se zachováním všech architektonických prvků, jelikož je budova památkově chráněná. V hale, dnes jen částečně využité pro bankovní služby naším klientům, bude velký prostor věnován právě Návštěvnickému centru. Bude k němu patřit i současná expozice, takže celek bude mnohem komplexnější. Muzeum peněz v nějaké podobě tady zůstane také, ale pro širší osvětové účely – vysvětlení role, úkolů, funkcí a činností centrální banky, bude sloužit samotné Návštěvnické centrum ve velké hale. Budou tu všechny možné interaktivní pomůcky a možnosti, jak různým věkovým skupinám sdělovat informace atraktivní formou. Zároveň přizpůsobíme fungování této části budovy tak, aby centrum mohlo otevřít i mimo pracovní dny, minimálně po část víkendu.

 

Kam tento projekt směřuje a komu je adresován?

Jde o velký projekt, do kterého vstupujeme, a jde také o součást filozofie, kterou postupně razíme ve všech směrech, tzn. otevřít naši instituci více veřejnosti. Více především nezasvěcené veřejnosti, jelikož naše instituce díky předmětu činnosti má pro mnoho běžných lidí tak trochu tendenci působit tajemně. To my bychom rádi změnili. Jsme nedílnou součástí české společnosti a českého státu, plníme role, které jsou nám dány, a chceme, aby o tom lidé věděli a více porozuměli současnému dění a aby v konečném důsledku lépe chápali to, co děláme a proč to děláme. Pro nás je mimořádně důležité, aby lidé věděli, proč například v této době děláme zrovna takovou monetární politiku. Proč děláme takovou, a ne jinou politiku v oblasti makroobezřetnosti, tzn. v péči o finanční stabilitu. V podobných příkladech bych mohl ještě dále pokračovat. Věříme, že tím přispějeme ke kultivaci finanční gramotnosti a finančního vzdělávání českého obyvatelstva.

Snažíme se proto přispívat i učitelům snadným přístupem k velice kvalitním materiálům pro přípravu výuky na školách, jelikož to považujeme za nesporný základ. To je další z oblastí, do které se snažíme prakticky přispět.

 

Pane guvernére, je nevyřčeným tajemstvím, že organizátoři minulé akce – Správa Pražského hradu a společnost Architecture Week, plánují na příští rok obdobně velkou akci prozatím nazvanou Krásy českého venkova. Stručně řečeno, půjde v ní o demystifikaci toho, že venkov je něco, co je pouze „venku“. V souvislosti s tím bych se Vás chtěl zeptat na aktivity ČNB mimo rámec velkých měst?

Ano, jsme instituce celostátní. Máme sice ústředí v centru hlavního města, ale máme plnohodnotné pobočky v de facto všech bývalých krajských městech. Na těchto pobočkách zajišťujeme pro naše klienty platební styk, peněžní oběh a některé další služby jako zpracování hotových peněz apod., jelikož je to naše role.

Snažíme se také rozšiřovat i naše osvětové aktivity, o kterých jsme mluvili, i mimo Prahu. Zmenšenou variantu pražské expozice o penězích jsme před několika lety otevřeli také na pobočce sídlící v centru Brna, v krásné historické budově Hypoteční a zemědělské banky Moravské a později Zemské banky pro Moravu. Jde o velmi elegantní a krásně udržovanou neorenesanční budovu z devatenáctého století. Část expozice je také věnovaná dílu předního českého sklářského výtvarníka, medailéra a pedagoga prof. akad. soch. Jiřího Harcuby, který je autorem mnoha návrhů československých a českých mincí. Díky rozhodnutí rodiny jsme měli to štěstí, že jsme zdědili jeho dílo a snažíme se o tento odkaz starat.

Máme i další aktivity v tomto duchu. Se snahou podpory povědomí o kulturním dědictví souvisí také hodně našich činností v oblasti emisí pamětních mincí. Jako cedulová emisní banka jsme nadáni právem vydávat české peníze a v rámci toho můžeme vydávat i speciální edice tzv. pamětních mincí, dnes už i bankovek. Vydávání mincí je dlouhou tradicí a jejich dramaturgie je vždy výlučně vázána k nějaké události českých, resp. československých dějin. Vydáváme pětileté série zlatých mincí – každý rok dvě, které jsou věnovány i hmotným památkám. Například v příštím roce bude končit aktuální série věnovaná hradům. Zobrazuje deset vybraných skvostů české hradní architektury. Na dramaturgii této série úzce spolupracujeme s Národním památkovým ústavem, a dokonce jsme před několika lety dostali také cenu, kterou ústav věnuje zaslouživším se o údržbu, péči a propagaci českých památek. Další série začne v příštím roce a bude věnovaná městským památkovým rezervacím. Měli jsme například také sérii Mosty věnovanou technickým skvostům. Zobrazovala deset slavných a výjimečných mostů z území celé republiky. Kromě zlatých mincí, které jsou dvě za rok, emitujeme také mince stříbrné, kterých bývá ročně o 1 až 2 více. Takže se i tímto způsobem věnujeme významným místům či osobnostem s nimi spjatým.

Jsme malá země, a to rozdělování na město a venkov moc nedává smysl. Myslím si, že tady v Česku jsme všichni z venkova, alespoň já to tak vnímám a jako venkovan se také celý život cítím. A to, že žijeme a pracujeme nějakou dobu v nějakých větších městech, není tak podstatné. Myslím, že právě u nás by toto rozdělení vyznívalo dost uměle.

Nám se tedy myšlenka, se kterou přichází Správa Pražského hradu a společnost Architecture Week, líbí a souvisí i s naší kulturně osvětovou snahou dostávat do regionů zajímavé informace. Proto například nyní usilujeme o připomenutí našeho vynikajícího národohospodáře, zakladatele Masarykovy univerzity a jejího prvního rektora, prof. Karla Engliše, který se zasloužil nejenom o české ekonomické myšlení, ale – a to bych rád zdůraznil, národohospodářskou praxi první republiky. Bez ohledu na složitosti tehdejší doby a prostředí byla velmi úspěšná a já se domnívám, že si takovéto osobnosti velmi málo připomínáme. Právě na jejich práci pak poválečná republika, byť historické okolnosti byly složité, stavěla. I dědictví, které tu po roce 1989 v tom lepším slova smyslu zůstalo – a sice to, že tu nebyla úplně rozvrácená ekonomika a že existovalo ekonomické myšlení lidí, navazuje na odkazy právě těchto lidí. Prof. Engliš pocházel z Hrabyně ve Slezsku, což je blízko Ostravy, takže bychom i v tomto regionu rádi nějakou stopu tou naší činností rádi zanechali. Jakou formou to bude, je zatím v jednání s místními samosprávami a naší pobočkou v Ostravě. Uvidíme. Tak to je třeba jeden z našich drobných budoucích příspěvků k tomuto tématu.

Pane guvernére, děkujeme za Váš čas, který jste našemu zevrubnému rozhovoru věnoval. Přejeme Vám i iniciativám ČNB mnoho budoucích úspěchů.

 

Šéfredaktor AW: Stojan Černodrinski