Úvodní poznámka autora:
Často, zejména v médiích, slýcháváme o jednotlivých architektonických dílech, občas je dokonce dokážeme přiřadit ke konkrétním autorům, málokdy však víme, jak vypadají nebo jakým způsobem tvoří. Zcela výjimečně se k nám pak dostávají informace o jejich způsobu myšlení o architektuře. Právě tento poslední nedostatek mě v polovině 60. let přiměl k tomu, abych během svých architektonických toulek po světě navštívil ty nejlepší z nich a získal od nich odpověď na otázky: Čím je pro Vás architektura? Jaký je Váš přístup k projektování? Co je podle Vás v tomto procesu nejdůležitější? S jakými zajímavými úkoly jste se ve své odborné praxi setkal?
Odpovědi na tyto otázky jsem nahrával na magnetofonový pásek, protože i hlas každého z tvůrců pro mě měl dokumentární hodnotu.
Kromě toho jsem nakonec každého z nich požádal, aby podstatu toho, co řekl, vlastnoručně v několika slovech zapsal a podepsal jako zvláštní druh autogramu. Takto sebraný materiál jsem chtěl doplnit o životopisy jednotlivých tvůrců a ilustrace jejich nejreprezentativnějších děl a poté je zveřejnit v zemi, která tehdy zažívala pocit izolace od okolního světa. Nápad setkat se a udělat rozhovor s těmi nejslavnějšími, byl v té době již sám o sobě šokující, a když vezmeme v úvahu jeho anekdotickou aureolu a zcela neočekávaný počet respondentů, kterých bylo téměř dvě stě, byl to neobyčejný zážitek na celý život.
Dnes je část tehdy tak těžce získávaných informací dostupná na internetu a poněkud tak ztrácí na své atraktivitě. Avšak fotografie jednotlivých tvůrců a jejich autogramy si stále zachovávají auru osobních setkání a bezprostředního kontaktu s nimi. Proto jsem se rozhodl publikovat právě tyto materiály, o nichž doufám, že napomohou lepšímu poznání mých respondentů – architektů a jejich vlastnoručně podepsaných, silně autentických výpovědí, které povedou k reflexi a vlastním úvahám ty, kteří je budou číst.
Když jsem tento materiál prezentoval na mnoha přednáškách na různých místech světa, téměř vždy jsem se v diskusi setkal s otázkou, jak jsem vlastně dokázal dostat z těchto „velikánů“ ručně psané texty? Abych této otázce předešel, rovnou odpovídám, že jsem měl svým způsobem štěstí na svého prvního respondenta. Byl jím Walter Gropius, který shledal můj nápad na podobnou
anketu smysluplným, a sám své zajímavé „krédo“ zapsal ručně. V pozdějších setkáních, kdykoli jsem cítil, že by mohl se získáním rukopisu nastat nějaký problém, požádal jsem respondenta o krátkou ručně psanou kvintesenci, tak jako to před ním udělal Walter Gropius, a vytáhl jsem Gropiův rukopis.
Fungovalo to dokonale, nikdo mou prosbu neodmítl. Rozhodl jsem se proto znovu tyto materiály publikovat, neboť doufám, že napomohou lepšímu poznání mých respondentů prostřednictvím jejich ručně psaných, silně autentických výpovědí, které mohou přivést k reflexi a vlastním úvahám o architektuře ty, kteří je budou číst.
Tadeusz Włodzimierz Barucki (*1922 Białystok)
Majitel sbírky autogramů a autor výstavy.
Polský architekt, představitel moderny, historik umění, dokumentarista architektury a publicista.
Za šíření architektonické kultury a významný přínos pro výměnu informací o architektuře ve světě mu byla v roce 1981 Mezinárodní unií architektů UIA udělena prestižní Jean Tschumi Prize.