Tabanlıoğlu Architects

Murat Tabanlıoğlu, Melkan Gürsel Tabanlıoğlu

Padesát let od sebe dělí vybudování AKM (Kulturní centrum v Ataturku, jedinečný příklad moderní architektury v Turecku) a Istanbul Modern, prvního moderního kulturního centra Istanbulu a prvního muzea moderního umění. Přesto se obě budovy opírají o společný princip, oživení kultury.

Nejde nám pouze o otevření nového prostoru pro veřejnost, chceme zasít semínko, ze kterého vyklíčí něco mnohem většího – smysl pro sounáležitost.

Po úspěchu Istanbul Modern po celém městě vyrostla celá řada kvalitních nových muzeí umění. Istanbul Modern je také srdcem projektu GalataPort, který si klade za cíl propojit 1,2km úsek mezi pobřežím Bosporu a vnitrozemím Beyoglu. Jeho sousední čtvrť Karakoy je dnes centrem umění a kultury s mladým a pulzujícím městským životem a ve spojení s galeriemi a muzei v Beyoglu je také jedním z nejlepších míst pro poslech hudby. Opětovné propojení této oblasti s pobřežím (zdrojem jeho původní prosperity) by nepochybně posílilo její oživení.

V tomto kontextu je pro nás zachování kulturního centra AKM (autor Hayati Tabanlioğlu, předtím stavěno v letech 1969–1977) velmi důležité, a to nejen z hlediska jeho architektury, ale také proto, že je to místo, kam naše matky chodily na operu.V souladu s touto myšlenkou jsme vytvořili projekty v různých městech po celém světě, u nichž jsme se snažili najít co nejlepší řešení konkrétní místa a jejich obyvatele, od stadionů až po televizní studia nebo kongresové sály, jako je například turecký pavilón na výstavě Expo 2000 v Hannoveru, Astana Arena v Kazachstánu (otevřena v roce 2006), Palác míru v Astaně (otevřen v roce 2006, ve spolupráci s Foster & Partners), budova Studentského centra Středovýchodní technické univerzity METU a Soutěžní projekt veřejného náměstí 2010 (2. cena), Mediální centrum v Astaně (otevřeno v roce 2011) a dále kulturní centrum Konya Selcuklu, které je nyní ve výstavbě.

Tohle je aspektem naší práce, která zohledňuje jak dimenzi času, tak i prostor. To, co budujeme – nebo přestavujeme – je propojením s podstatou a pamětí města.

Kongresové centrum Dakar, Senegal, 2014

Na západním pobřeží Střední Afriky se na nejzápadnějším cípu země, na poloostrově Zelený mys (Cap-Vert) nachází hlavní město Senegalu, Dakar. Kongresové centrum bylo poprvé otevřeno v červnu 2014 pro 15. frankofonní shromáždění, kde se setkalo 75 prezidentů světa. Projekt byl inspirován typickou geografií a přírodními hodnotami. Baobaby, unikátní a charakteristické stromy Senegalu, jsou výjimečné svým obrovským obvodem. Jejich masivní kmeny mohou dorůst do obvodu 25 nebo i více metrů. Druhým typickým rysem těchto stromů je jejich dlouhověkost. Baobaby žijí více než tisíc let, takže vždy bývali výraznými krajinnými prvky v suché a rovinaté senegalské savaně; v ústních příbězích se baobaby popisují jako místa bitev nebo jako označení hranic mezi státy. Řada těchto historických stromů byla ministerstvem kultury klasifikována jako historická památka.

Okolní vodní prvky a obvod hmoty projektu odkazují na hodnoty zdrojů. Dlouhověkost je cílem, a to jak pro fyzickou existenci budovy, tak i pro sílu krajiny, stejně jako je pro Afriku zdrojem hrdosti. V historii byli pod stromem korunováni králové, pod temným listím a větvemi stromů probíhala vyjednávání s vyslanci a stromy označovaly hlavní veřejná náměstí; jakoby chráněna prastarým monumentálním stromem, jednodílná střecha projektu obaluje stavební hmotu a ochraňuje každou konstrukci mající speciální funkci před povětrnostními vlivy, jako jsou přímé sluneční paprsky a vítr.
Komplex budov se stává přirozeným přístavem pro setkání prezidentů, protože poskytuje klidné a bezpečné prostředí. Stavba kombinuje oddělené jednotky, jakoby spojovala silné kolektivní identity různých národů, čímž splňuje požadavky shromáždění státníků a doprovodných akcí. Jednotky komplexu propojené prostřednictvím vody a mostů spojujících jednotlivé bloky zdůrazňují pojetí zakládání-vytváření, trvání-kontinuity a harmonie-řádu komunit, a to jak v sociálních, tak i v ekologických sférách.

Obdélníkové bloky jsou vnořené do poloprůhledného kovového pláště jako štítu chránícího před silným světlem a vytvářejícího pocit bezpečí, zakrývajícího interiéry před ostrými slunečními paprsky, ale přitom optimálně využívajícího denní světlo. Kolem budovy obtéká bronzové pletivo, které chrání vnitřní skleněné stěny a redukuje teplo, čímž se zvyšuje energetická účinnost budovy. Zkroucené čepele tvořící strukturu pletiva fungují jako ochrana proti slunci a zajišťují zastínění interiéru, aniž by bránily průhledu. Budova s elegantním závojem vizuálně splývá s okolní vodou a vytváří na ní nekonečné odrazy. Díky umístění kovových panelů na různých úrovních a v různých úhlech je fasáda vnímána jako soubor hravých tvarů třpytících se v denním světle, odrážejících barvy a tóny oblohy.

Trojrozměrný efekt pletivové opony vytváří pocit, že se budova vznáší na hladině okolního reflexního bazénu, a zároveň vzniká dojem, jakoby vánek od moře klouzal fasádami. V noci, kdy je interiér osvětlený, paprsky vytékající vyrytými vzory jsou na vodě ještě hravější. Vstup do areálu je možný ze všech stran, přičemž jedním z nich je vstup pro obsluhu ze severu. Prezidentský vstup směřuje do hlavního konferenčního sálu, obdélníkového prostoru v prvním patře s kruhovým designem sezení. V jednacím sále se může shromáždit 1.500 delegátů, sedadla prezidentů jsou naproti publikum jako dlouhý stůl. Sál se nachází uprostřed struktury a je přístupný přes hlavní vestibul. Vstupy pro veřejnost jsou umožněny prostřednictvím veřejné restaurace a před fair zónou pod širým nebem, sousedící s budovami pro tisk a administrativu, které se nachází na západní straně komplexu. VIP vstup je z východní strany komplexu, mezi muzejní jednotkou a VIP jednotkou, což je samostatný blok komunikující s hlavní halou transparentním pomocí spojovacího mostu; horní patro je vyhrazeno pouze pro prezidenta Senegalu, od této úrovně se VIP jednotka přímo propojuje s VIP restaurací nacházející se nad muzeem ve druhém patře. Na obou stranách zákulisí půlkruhového konferenčního sálu se nachází sál pro odborníky a VIP místnosti. Veškeré interiéry dávají pocit prostornosti a vytvářejí širokou cirkulační zónu.

Stejně jako rovnováha mezi světlem a stínem je ve fyzické existenci projektu pečlivě zachovávána transparentnost společného prostoru a důvěrnost státních záležitostí. V budově jsou využity špičkové technologie a vysoce kvalitní bezpečnostní systémy. V souladu se svou funkcí jakožto místa setkávání prezidentů světa je budova silná a zároveň je symbolem modernosti; je jednoduchá, ale funkční, a nachází svůj výraz v eleganci. Originální konstrukce jakoby sama gestikulovala a tak používala jazyk současné architektury. V mezinárodním Kongresovém centru Dakar, jako důležitém objektu vysoké reprezentace, se budou setkávat vůdcové na otevřených jednáních pod jednou střechou. Stejně jako silný starověký strom baobab, bude centrum pod svou střechou vítat delegáty národů na jednáních o míru, představujícím krok kupředu směrem k Africké unii – podobně jako je mottem Senegalu „jeden národ, jeden cíl, jedna víra“.

Murat Tabanlıoğlu
Melkan Gürsel Tabanlıoğlu

Zdroj: Organic City 2016