English
Název projektu: Staroměstská brána
Architekt (společnost): Marek Tichý, Kateřina Prausová, Klára Tichá, Štěpán Macura, Jana Šulavová, Šárka Kadeřábková
Místo: Praha 1
Realizace (rok): 2019–2020
Krátká charakteristika:
Projekt Hotelu Intercontinental byl připravován v letech 1968–1974 ovlivněných uvolněním komunistického režimu a je možné ho vnímat i jako výraz emancipace, nově nabytého sebevědomí a důkaz umu a kvality českého řemesla a kultury. Na jeho návrhu a realizaci pracovala řada československých architektů, ale i výtvarníků, zejména sklářů a sochařů. Hotel se měl se stát i propojením Československa se západním světem, vznikl na základě dohody ČSL vlády s americkou společností PanAm, které síť hotelů Intercontinental patřila.
Projekt Staroměstská brána je záměrem, zahrnujícím rekonstrukci hotelu , ale současně revitalizaci a obnovu veřejných ploch na konci Pařížské třídy a Dvořákova nábřeží, jejich výrazné rozšíření na úkor dnes nevyužívaných nebo nepřístupných míst. Stručně je možné návrh charakterizovat jako prodloužení městského parteru v ose ulice Pařížská až na nábřeží a jeho propojení s vltavskou náplavkou.
Základem je rekonstrukce hotelu jako pozoruhodného architektonického díla a obnova ve smyslu jeho velkorysosti a výtvarnosti. Ta zahrnuje kompletní rekonstrukci obvodových a střešních plášťů, objektových technologií a revitalizaci prostorů, které byly přestavbami na konci minulého století výrazněji poškozeny.
Druhou kapitolou práce je nová vrstva architektury, úpravy a dostavby hotelu a především revitalizace navazujícího městského prostoru v rozsahu téměř 6 000 m2. Architektonická forma je zde odvozená z měřítka, logiky a členění architektury z konce 60. let, která výrazně definuje celý prostor.
Všechny části návrhu propojuje společný cíl. Vytvořit obnovený a doplněný architektonický celek, který bude stejně jako hotel v době svého vzniku nadčasový nejen architekturou, ale i svým provozně- technickým vybavením a především akcentem k současným potřebám, zacílením na energetickou nenáročnost, minimalizaci spotřeb fosilních paliv, celkovou udržitelnost a hospodárnost. Důležitou součástí návrhu je zodpovědné hospodaření s vodou, vytvoření zelených vrstev, jejich scelení do funkčního celku, zpětné získávání energií. Tato témata, jejichž nositelem je dnes především západní civilizovaný svět se s jistotou v dohledné době budou významně propisovat do způsobu života. Požadavek na dodržení principů tzv. Pařížské dohody je dnes stejnou výzvou, kterou bylo v době výstavby třeba zavedení faxu nebo kabelové televize na pokoje. Obnova historického stavebního fondu v kontextu klimatických a společenských změn je zásadní téma. Řešení se hledají a jsme přesvědčeni, že právě na velkých a viditelných projektech mají být nové stavební principy aplikovány. I to je podstatná součást zadání a architektonického návrhu.