English
Evropští architekti objevují krásu amerického dubu červeného. Masivní a ultraprestižní využití amerického dubu červeného v budově City of London by tento materiál skutečně mohlo zanést do mapy Evropy.
Evropský trh musel být až doposud pro dodavatele dřeva dubu červeného ze Spojených Států spíše zklamáním. Tento druh dřeviny je v Americe nejrozšířenějším zdrojem tvrdého dřeva a je tudíž i prakticky nevyčerpatelný. V samotných Spojených státech se hojně využívá pro nejrůznější účely ve stavebnictví, tvorbě interiérů a ve zpracovatelském průmyslu, a nabažit se nemohou ani další trhy, jako je Čína nebo Japonsko. V Evropě však dub červený co do oblíbenosti poněkud pokulhává za svým všudypřítomným bílým americkým příbuzným.
Trh si žádá něco průlomového, tvrdí jeho obdivovatelé, nějaký velkorysý ukázkový projekt, který prokáže estetickou a funkční hodnotu. A vida, tady je – a zíráte! Velkorysejší a více ukázkový než právě otevřená evropská centrála globálního finančního, softwarového a mediálního kolosu Bloomberg o podlahové ploše přes 102 tisíc metrů čtverečných aby pohledal.
Dechberoucí budova City of London, navržená týmem kanceláře Foster + Partners v čele se samotným Fosterem, se už zařadila do fronty na architektonická ocenění. Body získává i u ekologů – v kategorii administrativních budov získala rekordních 98,5% standardu BREEAM.
Architekt projektu Michael Jones ještě více podtrhl význam budovy pro dub červený tvrzením, že dřevo tu není použito samoúčelně, jako pouhá dekorace. Je jádrem estetiky interiéru a zároveň nositelem cílů projektanta ve vztahu k životnímu prostředí a osobní pohodě. Je ho tu taky plno – 37 160 m2 jen na podlahy.
Pro odpověď na otázku, proč především dřevo a proč v takovém množství, se pan Jones vrací zpět k prvním hovorům s Michaelem Bloombergem, generálním ředitelem společnosti.
„Společnost původně sídlila v již existujících komerčních prostorách, ale založení evropské centrály si podle nich zasloužilo něco šitého na míru a odpovídajícího způsobu, jak firma funguje,“ prohlásil. „Mělo to být vyjádřeno architekturou a také chtěli, aby budova vycházela ze své doby, ale zároveň byla kontextem i historicky vrostlá do své lokality celou paletou použitých materiálů. Proto je tu hojně využíván bronz a derbyshireský kámen – toho je tu 9 000 tun – a taktéž dřevo, a to vše je běžně k vidění v okolí Londýna. Úkolem bylo použít všechny tyto materiály neotřelým, inovativním způsobem.“
Podlahy v interiérech z amerického dubu červeného. Foto: Foster + Partners a Nigel Young
Ke dřevu Fostera přivedla i jeho udržitelnost.
„Tím máme na mysli nejen to, že dřevo je obnovitelné, energeticky účinné, bohaté na uhlík a všechno to pozitivní kolem, ale i to to, že pomáhá dosáhovat udržitelnosti v tom nejširším smyslu,“ řekl Jones. „Udržitelnost budovy, to je také pohoda lidí – a lidé se cítí líp v prostředí z přírodních materiálů.“
Někteří sice nad dubem červeným ohrnují nos pro jeho narůžovělý odstín, ale právě tohle v kombinaci s jeho technickými vlastnostmi ve skutečnosti napomohlo Bloombergovi a Fosterovi při jejich volbě. „Chtěli jsme druh s teplým odstínem, který s léty zjemní a vyzraje,“ prozradil Jones.
Architekti i zákazník sice zvažovali jiné druhy, ale třešeň zavrhli, jelikož má za jistých okolností tendenci při vystavení světlu výrazně ztmavnout. Také se jim zdálo, že duby bílé z Evropy i Ameriky by v konečném opracování byly příliš světlé, spíše do žluta. Ve prospěch dubu červeného hrál i fakt, že Spojené státy jej produkují v takovém množství.
„Byly ale chvíle, kdy jsem byl nervózní, jestli seženeme potřebné množství ve stanovené lhůtě, s homogenní zrnitostí a v požadované barvě,“ přiznal Jones. „Chtěli jsme toho po amerických dřevařích zatraceně moc, ale oni se k téhle šanci postavili čelem.“
Význam dubu červeného pro estetiku interiéru je zřejmý od chvíle, kdy vstoupíte do haly. Spoluvytváří vlastně jakousi dramatickou úvodní deklaraci. Tento dramaticky vířící prostor nazvaný Vortex, čili Vír, nese na svých protínajících se obloukovitých stěnách 1858 m2 obložení z dubu červeného.
„Vortex je doslovné i metaforické moderní zkroucení dřevem obložené vstupní haly, kterou najdete ve spoustě klasických anglických budov, obzvláště v Londýně“, vysvětluje Jones.
Takovéto užití je v dané budově také příkladem, na němž popisuje, jak inovace překonává potenciální problémy se dřevem. „S tou spoustou vertikálních obkladů hrozilo, že se budou odrážet zvuky, a tak se dřevo pomocí laseru provrtalo mikrootvory. Tím se zvuky pohlcují a estetika je neporušená, protože otvory jsou malinkaté. Nevidíte je, pokud nejste tak dvacet milimetrů od povrchu,“ dodává.
Dub červený se taktéž výrazně prosazuje ve víceúčelovém salonku, flexibilním prostoru pro schůze i prezentace, přiléhajícím k hlavnímu sálu budovy. Zde je použit ve formě lamina o celkové ploše 1350 m3, představující lamelové stěny, jež definují prostor.
Odvážné rozhodnutí použít dřevo i na podlahy padlo při schůzce Michaela Bloomberga a pana Jonese v New Yorku a představovalo možná tu nejtěžší technickou zkoušku.
„Hovořili jsme o různých typech podlahovin a on se prostě zeptal, proč nepoužít dřevo?“ vzpomíná Jones. „Hlavní důvod, proč ho v kancelářící nevídáte často, je vrzání pod nohama – a kapacita Bloombergovy budovy je skoro 7000 lidí – a je třeba mít přístup ke všem obslužným prvkům. Chtěli jsme dosáhnout estetiky bezespojového monolitického povrchu, ovšem použití klasických palubek pero-drážka by působilo obrovské problémy, kdybychom se potřebovali dostat ke všem těm komunikačním kabelům a dalším systémům.“
Technické i funkční problémy opět překonala inovace. Společně s firmou Kingspan, smluvním dodavatelem stavebních systémů a materiálů, Bloomberg vymyslel řešení, díky němuž bylo možno jednotlivá prkna zvedat a zase usazovat podle libosti.
Vnitřní schodiště. Foto: Foster + Partners and James Newton
Každá palubka má po délce magnetický pásek, který ji přidržuje ke kovové přístupové podlaze,“ vykládá Jones. „Takže je možné jednu pod podtlakem nadzvednout, ty kolem vypáčit a pak je zase spustit na místo.“ Tato metoda taky znamená nulové vrzání, jelikož zvuk kroků je zatlumen dodatečnou akustickou vrstvou mezi palubkou a přístupovou podlahou. Je taky bez problémů možné nahradit kterékoli poškozené části.
U Kingspanů měli v toto podlahové řešení takovou důvěru, že je uvedli na trh a nyní se používá u řady dalších projektů.
Použití dubu červeného byl také logisticky oříšek. Kromě zajištění zdrojů – a vše muselo mít osvědčení FSC o udržitelnosti nebo jiný equivalent – a přepravy přes Atlantik, se taky obklady pro Vortex perforovaly laserem ve Švýcarsku, laminátové lamely pro polyfunkční místnost se vyráběly v Německu a podlahovina byla obráběna v Itálii.
Dřevo bude potřebovat údržbu, ta bude ale minimální díky kombinaci olejového nátěru na podlaze, laku na obkladech a také díky přirozené trvanlivosti, jež je materiálu vlastní. A pokud by tato poslední vlastnost potřebovala další reference, nalezneme je také v této nové budově. Ta je postavena na místě římského chrámu boha Mithry. Při výkopu základů byly objeveny nové pozůstatky, včetně dřevěných konstrukčních prvků. Mezi objevy bylo i 400 dřevěných psacích tabulek a některé z nich, spolu s dalšími artefakty, jsou veřejně přístupné v London Mithraeum, prostoru, jenž je umístěn hluboko v základech budovy a Bloomberg jej označuje za „novou volně přístupnou kulturní destinaci.“
Na otázku, zda tento projekt bude pro Fostera inspirací k opětovnému použití dubu červeného, Jones odpovídá, proč ne? „Byli jsme nejvíce známí používáním oceli a skla, ale trh komerčních budov se mění a obecně teď používáme více dřeva,“ konstatuje. „Podniky teď chtějí, aby jejich budovy vyzařovaly odlišnou osobitost a byly vstřícnější k lidem, kteří v nich pracují.
Dřevo oba tyto požadavky celkem úspěšně splňuje. Lidé jsou pro ně víc a víc zapálení a díky němu se cítí lépe ve svém prostředí. A pokud bude každá budova výsledkem pohovoru mezi zákazníkem a architektem, je určitě možné, že červeného dubu budeme užívat víc. Bloomberg je dosaženým výsledkem nadšen a my také.
Zdroj: redakce AW, americanhardwood.org, 2018
