English
Je tomu přesně 100 let (15. července 1921), kdy stát odkoupil zámek Lány od rodiny Fürstenberků
a tehdejší prezident Tomáš Garrigue Masaryk jej začal využívat jako své letní sídlo. Od té doby je lánský zámek tradiční letní rezidencí československých a později také českých prezidentů. A stejně jako je tato barokní stavba spojená s prezidentem Masarykem, je úzce spjata i s jeho dvorním slovinským architektem Jože Plečnikem, který se v Lánech podílel na úpravě zámku, a především zámeckého parku. Sté výročí tak pojí hned dvě významné události, a to jak nákup lánského zámku, tak i Plečnikův začátek působení na Pražském hradě a v zámku Lány, kde pracoval od roku 1921 do roku 1935.
Zámek Lány byl jedním z řady objektů, o němž se jako o letním sídle prezidenta uvažovalo. Jednalo se například také o zámku ve Smečně, Průhonicích, Kolodějích nebo v Brandýse nad Labem. Když ale prezident Masaryk 1. května 1920 do Lán poprvé přijel, zdejší panství s rozsáhlou oborou si oblíbil natolik, že se okamžitě začalo jednat o jeho možném odkoupení od tehdejších majitelů – šlechtického rodu Fürstenberků.
Vyjednávání však byla poměrně komplikovaná, proto teprve 9. dubna 1921 noviny Prager Tagblatt informují: „Několikaměsíční jednání zástupců československé vlády se zmocněnci M. G. Fürstenberga
o koupi zámku a panství Lány bylo úspěšně skončeno. Panství je určeno pro letní pobyt presidenta Československé republiky. Kupní cena jest 25 000 000 Kč, rozloha panství, k němuž náleží revíry: lánský, pleskovský a bělečský, dvůr v Lánech a lihovary v Lánech a v Pleskově atd., měří asi 5000 ha.“ Definitivně však byla kupní smlouva podepsána až 15. července 1921 a v srpnu téhož roku se prezident Masaryk s rodinou do lánského zámku nastěhoval.
Prezident Masaryk si lánský zámek velmi oblíbil. Po abdikaci v roce 1935 mu bylo umožněno přestěhovat se do Lán natrvalo a Lány zvolil jako místo posledního odpočinku pro sebe i svou rodinu. Hrob rodiny Masarykových na lánském hřbitově se stal symbolem československé demokracie i v dobách totality.
Aby ovšem rezidence působila jako reprezentativní sídlo prezidenta, bylo třeba ji upravit. Proto Masaryk povolal slovinského architekta Jože Plečnika, který už tou dobou působil na Pražském hradě.„Dodnes tak můžeme v zámeckém parku v Lánech obdivovat řadu Plečnikových děl, například jeho zeď při hrázi rybníka, jejíž součástí je impozantní kašna, kterou tvoří pět dórských sloupů zdobených bronzovými lvími hlavami, z nichž vytéká voda do kašny a jako jeden mohutný proud vtéká do rybníka. Tyto lví hlavy představují původní země Československa: Čechy, Moravu, Slezsko, Slovensko a Podkarpatskou Rus. Takto Plečnik vyjádřil celistvost nově vzniklého státu. Spolu s dalšími prvky tak harmonicky přetvořil prostředí zámeckého parku do podoby moderního sídla hlavy státu,“ vysvětluje historik architekturyVladimír Šlapeta, který je hlavním kurátorem výstavy tvořené panely umístěnými v exteriérech lánského zámeckého parku.„Panely zahrnují modely a návrhy jednotlivých realizovaných i pouze zamýšlených projektů Jože Plečnika vytvářených na objednávku a ve stálém dialogu s prezidentem Masarykem,“ dodává profesor Šlapeta. Výstavu organizuje Kancelář prezidenta republiky a Správa Pražského hradu společně s mezinárodním festivalem architektury a urbanismu Architecture week.
Výstava je stejně jako lánský zámecký park od dubna do konce října otevřená vždy ve středu a ve čtvrtek od 14 do 18 hodin a ve svátky a o víkendech pak od 10 do 18 hodin, a to za symbolické vstupné
15 korun. Výstava navazuje na exteriérovou panelovou expozici na Krakovském nábřeží v Lublani nazvanou Jože Plečnik v Praze zahájenou v listopadu 2020.
Zámek Lány – Barokní zámek v obci Lány uprostřed křivoklátských lesů nedaleko Prahy je od roku 1921 oficiálním letním sídlem prezidentů, a proto je veřejnosti nepřístupný. Návštěvníci ale mohou zavítat do rozlehlého zámeckého parku a palmového skleníku z roku 1879.
Nejstarší písemná zmínka o Lánech je z roku 1392. Už tehdy zde stávala dřevěná tvrz. Ke konci
16. století obec zakoupil Rudolf II. a na místě původní tvrze nechal postavit jednoduchý lovecký zámeček v renesančním slohu, který byl v průběhu 17. století zbarokizován.
Na konci 17. století koupili zámek Valdštejnové. Hrabě Jan Josef z Valdštejna nechal v roce 1730 zvýšit lánský zámeček o první patro. Od počátku 18. století byly Lány v držení Fürstenberků, a to až do roku 1921, kdy lánský zámek zakoupil československý stát pro reprezentační účely hlavy státu. Zámek byl mnohokrát přestavován a jeho dnešní podoba je výsledkem renovace z let 1902–1903.
Zámecký park byl založen okolo roku 1770 a jeho dnešní podoba je ovlivněna úpravami Josipa Plečnika.
Josip (Jože) Plečnik – Slovinský architekt a urbanista se narodil 23. ledna roku 1872 v Lublani – v příštím roce si tak zároveň připomeneme 150. výročí jeho narození. Původně dle přání otce měl být tesařem, v jehož dílně se také vyučil. Po získání státního stipendia studoval na průmyslové škola ve Štýrském Hradci. Následně absolvoval studia architektury na vídeňské umělecké akademii pod vedením prof. Otto Wagnera, v jehož architektonickém ateliéru také pracoval. V roce 1901 si pak Plečnik založil ve Vídni vlastní ateliér. Zároveň na akademii navázal blízké a celoživotní přátelství s českým spolužákem Janem Kotěrou (1871-1923), na jehož doporučení se stal Plečnik profesorem na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, kde působil celých 10 let. Tuto etapu svého života bral Plečnik velmi zodpovědně
a věnoval se tak více svým povinnostem v rámci působení na škole, nežli vlastní tvorbě a snažil se být pro studenty dobrým mravním příkladem.
Na počátku dvacátých let byl jmenován architektem Pražského Hradu a zahájil přestavby pro reprezentativní sídlo prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Tohoto nelehkého a významného úkolu se Plečnik zhostil s hlubokým porozuměním daného místa, jeho historie a důležitosti. S citem pro detail, ale i monumentálnost a gradaci hmot a uchopení celkových prostor, vytvořil Jože Plečnik potřebnou sounáležitost již stojících architektonických prvků a těch nově zbudovaných, a to včetně krajinného rázu. Vytvořil tak reprezentativní a výtvarně jednotný a fungující prostor.
Jože Plečnik vnesl svým originálním rukopisem ducha moderní architektury do tisícileté historie sídla českých knížat a králů, který se stal symbolem české státnosti i v dobách po vzniku demokratické republiky československé. Jeho zásahy do exteriérů i interiérů Pražského hradu jsou dodnes nepřehlédnutelné a obdivované jak odborníky, tak návštěvníky z domova i z ciziny.
Jan Pastor, SPH