100 let Středočeského kraje

Pro moderní architekturu Středočeského kraje, což platí zejména u architektury republiky ve dvacátých a třicátých letech, je charakteristická řada významných sídel, jako jsou Mladá Boleslav, Kladno, Nymburk, Kutná Hora, Benešov, Beroun, Kolín, Mělník, Rakovník a další. Tady vznikaly školy, radnice, kostely, úřední budovy, ale i kvalitní činžovní domy. V obcích kolem metropole začaly vyrůstat víkendové domky nebo letní rezidence Pražanů.

Silná meziválečná generace architektů tvořila moderní účelnou a esteticky dokonalou architekturu. To se týká jak starší generace architektů v čele s Františkem Roithem, Bohumilem Hypšmanem, Antonínem Engelem, Josefem Gočárem, Pavlem Janákem, nebo Otakarem Novotným, tak protagonistů avantgardy, mezi něž patří Bedřich Feuerstein, Jiří Kroha, Jaroslav Fragner, Adolf Benš, František Stalmach a Jan Svoboda, Jan Šebánek, bratří Čestmír a Lubomír Šlapetové, v poválečném období pak Václav Hilský, Josef Havlíček, Antonín Tenzer.

Po roce 1989 mohli naši nejlepší současní projektanti, k nimž se řadí Josef Pleskot, Jaroslav Šafer
a Oldřich Hájek, Martin Rajniš nebo Ladislav Lábus, využít šance realizovat své stavby také na území středních Čech.