100 Karlovarského kraje

V pásmu česko-německého pohraničí, kam spadá i dnešní Karlovarský kraj, byla oblíbená architektura nazývaná Heimatstil, která měla symbolizovat návrat k národním kořenům zdejších obyvatel hovořících německým jazykem. K nejvýznamnějším architektům, kteří tuto architekturu rozvíjeli, patřili například Karl Ernstberger či původem švýcarský architekt Heinrich Scherrer. Své dílo zde zanechali také Rudolf Wels, Adolf Foehr či Ernst Mühlstein s Victorem Fürthem. Po vzniku Československé republiky se část obyvatel hlásící se k českému národu dočkala výstavby českých škol, na jedné z nich se podílel i Ladislav Machoň. Realizovala se také řada sociálních staveb, spolkové, družstevní i obchodní domy. Na výstavbě nových měst a sídlišť po druhé světové válce pracovali Jaroslav Krauz, Jaroslav Šlezinger či Václav Lokvenc. V 60. letech zasáhla Karlovarský kraj architektura stylu Brusel, jejímiž nejvýznamnějšími příklady jsou Hotel Thermal manželů Machoninových či Vřídelní kolonáda Jaroslava Otruby.

Z poslední doby je jednou z nejosobitějších architektonických realizací klášter trapistů Jana Soukupa a Johna Pawsona.