LOIDL

V srdci Kreuzbergu se letos v létě otevřel nový Berlínský velký centrální park – Park na „Gleisdreiecku“, bývalé trojúhelníkové křižovatce. Park je pojmenován podle viaduktů visuté železnice z přelomu 20. století, které zde tvoří trojúhelník. 

První polovina z celkem 36 ha plochy rozprostírající se v západní části Berlína byla již otevřena v září 2011 („Gleisdreieck – východní park“). Po roku 1945 začal Gleisdreieck chátrat. Předtím však byla oblast nádraží Anhalter a Potsdamer po celá desetiletí enklávou německé státní železnice „Reichsbahn“. Nyní byla tato oblast poprvé začleněna do městské struktury.

Základní dohoda o budování města kromě realizace parku zavazuje k dokončení jeho rozvoje v různých místech na asi 16 ha čtvrtí města. Pro účely udržitelného městského plánování s přímým přístupem do Parku na Gleisdreiecku budou vybudovány nové městské čtvrti s kvalitativně hodnotnými bytovými prostory, vícegenerační a ekologicky šetrné obytné prostory s nulovými emisemi uhlíku, společně s integrovanými workshopy. Parkem na Gleisdreiecku byla vybudována moderní městská lokalita se zaměřením na nezbytné prvky krajinářské architektury.
Bez jakýchkoliv příkras byla vytvořena oblast, která je co možno nejjednodušší, ale zároveň využívá jemné detaily, smyslům lahodící materiály a vegetaci, čímž se společně vyvíjí silný poetický účinek. Záměrně zde byl zdůrazněn kontrast mezi „narostlou“ přírodou a uměle vybudovanými prvky vegetace. Jednotlivé poetické krajiny se sjednocují do jedné velké krásné scenérie. Jako „zelený ostrov“ uvnitř města, Park na Gleisdreiecku vyvolává kontemplativní a zároveň stimulační procítění
volného prostoru, zaměřující se na jemné, smyslového vnímání města.

Impozantní rozloha a charakter území, ležícího 4 m nad úrovní města a připomínajícího tak náhorní plošiny jakoby z jiného města, stejně jako relikty bývalého železničního uzlu, činí park v Berlíně jedinečným. Díky mimořádně rozsáhlé a jasné konfiguraci vznikla řada poetických typů scenérie, společně tvořících jednu velkou krajinu: široké louky, kulisy stromů, les, pěstitelská školka, velké terasy, malé lesíky, sportoviště a centrální odpočinková zóna. Robustní a trvanlivé materiály jsou základním kritériem pro úspěšný architektonický koncept krajiny a pro pozdější využití parku. Čtyři 80 m dlouhé lavicové sochy na terasách a svítidla, křižující park jako různě složené stožáry, vytváří jakoby vlastní obrovskou sochu, která charakterizuje celé toto místo. Shrneme-li náš koncept, zaměřili jsme se více na budoucí vývoj a novou tvář místa, než na historii železnice nebo mýtus přírody, vytvořený velmi zvláštní nepřítomností člověka, který se ale v každém případě bude postupně měnit z důvodu jeho budoucí přítomnosti. Historie oblasti je výchozím bodem pro novou cestu a ta by neměla být považována za konzervativní. Nový park dá v tomto místě něco do pohybu, změní místo samotné, něco starého nechá objevit se v novém šatu, a především to bude místo, kde budou obyvatelé a návštěvníci rádi trávit svůj čas. Jako kontrast s okolním ruchem města si zde budou lidé vychutnávat relaxaci a klid. V ideálním případě může Park na Gleisdreiecku ukázat, jaký Berlín ve skutečnosti je: multikulturní, sofistikovaný bez přílišné nápadnosti, moderní, flexibilní, milující zábavu a především smyslný. Věříme, že v konečném důsledku bude park obrazným mostem mezi starými čtvrtěmi a novým životem na náměstí Potsdamer Platz. I když byl Park na Gleisdreiecku otevřen  (2. září 2011), jako krajinářští architekti a občané Berlína pevně věříme, že naše vize decentního a moderního městského parku
bude obyvateli Berlína přijata pozitivně.

Zdroj: redakce AW, Organic city 2016