Dnešní Olomoucký kraj oplývá mnoha příklady kvalitní architektury. Styl národního dekorativismu
si tady vyzkoušel nejslavnější moravský architekt Bohuslav Fuchs na vile a elektrárně v Třeštině-Háji (1922) a jeho neméně slavný kolega Ernst Wiesner uplatnil svůj specifický styl na poště v Šumperku (1937). Turbulentním vývojem prošly lázně v Teplicích nad Bečvou, kde ve 30. letech kraloval funkcionalistický architekt Karel Kotas, v Zábřehu zase své teorie o moderním školství přetavil do skutečnosti Oldřich Liska v podobě Masarykovy školy (1937). A i po válce se čile stavělo – olomoucký rodák Jaroslav Otruba navrhl na přelomu 40. a 50. let nádraží v Prostějově, k socialistické budoucnosti se svou funkcí obracel Dům hotelového typu v Olomouci (1963) od týmu vedeného Tomášem Černouškem a unikátní technickou stavbou se stala přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně v Loučné nad Desnou budovaná od 70. do 90. let.
V poslední době se potom uznání dočkala budova Povodí Moravy v Olomouci (1996) od týmu
Hrůša & Pelčák, rekonstrukce olomouckých historických budov děkanství, Zdíkova paláce a dalších
na Arcidiecézní muzeum od studia HŠH (2006) a až symbolistně pojatý Tyršův most v Přerově od týmu Aleny Šrámkové (2012).
Redakce AW 2018, zdroj FOIBOS BOOKS