İstanbul – vyvíjející se organické město světa

Není pochyb, že İstanbul je světovou metropolí. Je to také město, které vedle tisíců let své bohaté historie a akumulování kultury zažívá neustálé rozšiřování a tlak evoluce.

Není pochyb, že İstanbul je světovou metropolí. Je to také město, které vedle tisíců let své bohaté historie a akumulování kultury zažívá neustálé rozšiřování a tlak evoluce. Rychlý demografický růst, expanze obytných zón, velké investice do infrastruktury a politika transformace města způsobuje radikální změnu, a to nejen v sociálním a kulturním životě, ale také ve stávajícím životním prostředí a městské kultuře. V tomto kontextu změny İstanbul, stejně jako mnoho měst v severní Evropě, nemá zavedenou tradici plánování; dokonce by se až dalo říct, že v průběhu tohoto procesu rozšiřování nebyl pro İstanbul nikdy připraven životaschopný územní plán. Neformálnost, představující metodiku pro překonání problémů neplánovaného média, se nicméně stala důležitým prvkem při definování İstanbulu jako organicky se rozvíjejícího města.

Na první pohled se zdá, že İstanbul jako největší město rozvíjející se země sdílí stejný osud jako velká města jiných zemí. Na druhou stranu má město vzhledem k principu jedinečnosti geografických míst, stejně jako jedinečnosti jednotlivců, svou vlastní identitu, která jej odlišuje od jiných měst. Jeho zeměpisná poloha, topografie, vícevrstvá historie, urbanizační procesy a sociokulturní struktura, to všechno jsou stavební kameny této identity.

Od 4. století našeho letopočtu, kdy došlo k jeho přestavbě v hlavní město Římské říše, byl İstanbul jedním z nejdůležitějších měst Středomoří, byl hlavním městem tří světových říší a dnes je největším městem Turecké republiky.

Historický poloostrov, kde byly založeny první osady, je přírodním přístavem obklopeným Zlatým rohem a Marmarským mořem. Zažil 8000 let historie, jak se dovídáme z vykopávek v Yenikapı. První osadníci tehdy osídlili nejprve Galatu, a pak břehy Zlatého rohu a Bosporu. Mosty na Zlatém rohu, které byly postaveny ve druhé polovině 19. století, posílily organickou integritu İstanbulu. Infrastruktura a průmyslové investice v souladu se studiemi plánování během doby republiky posunuly město k expanzi směrem na sever.

Pohled na poslední století postačuje k vysvětlení, jak se İstanbul vyvinul od dob, kdy bylo toto město ohraničeno Theodosiovými hradbami, ve světovou metropoli bez hranic, poskytující domov 15 milionům obyvatel. Počínaje 20. stoletím, proces modernizace, urbanistických územních plánů, industrializace a investic do infrastruktury vytlačily hospodářské centrum města z historického poloostrova Galata postupně k ose Maslak-Büyükdere na stejné topografické hranici. Vizuální památky na hlavní město tří říší, rysy 19. století a charakter Bosporu přitom v průběhu méně než půl století zcela změnily jeho identitu. Zatímco desetinásobný nárůst populace je nejdůležitějším faktorem typickým pro tuto změnu, kulturní znaky této populace jsou přímo spojeny s novým pohledem na město, jakož i s jeho lokálním charakterem.

Průmyslové investice byly v posledních 30 letech decentralizovány a globální dynamika tohoto období představovala nové důvody pro růst İstanbulu. Otevření prvního mostu přes Bospor v roce 1973, druhého v roce 1986 a třetího v roce 2016 usnadnilo dopravu mezi evropským a asijským břehem, což vedlo k soustředění kapitálových investic do této oblasti a navíc zlepšení stavebních technologií působilo jako katalyzátor procesu změn. Tyto faktory proměnily İstanbul v město, které roste v podobě vrstev kolem svého jádra.

Globalizace 21. století s sebou přinesla mnoho nových standardů ve všech oblastech a İstanbul se stal platformou, která je svými architektonickými prvky jedinečná, a v níž se začínají projevovat slavní architekti.

Stejně jako všechna světová města, která interagují a vzájemně se propojují prostřednictvím komplexní sítě, také İstanbul se transformuje směrem k budoucnosti, jež se neustále mění, nanášením nových vrstev na ty staré ve svislém i vodorovném směru, jakož i jejich vzájemným prolínáním. Tento potenciál nám umožňuje doufat, že se organické město, formované flexibilitou neformálnosti, promění v zářivou a atraktivní metropoli, která usměrní své okolí a vyvine se díky novým investicím do infrastruktury i procesům evoluce.

Zdroj: redakce AW 2014

Turecký velvyslanec v Česku Ahmet Necati Bigali

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Velvyslanectví Turecké republiky

Na Ořechovce 69                                                            

162 00 Praha 6

Česká republika

embassy.prague@mfa.gov.tr

http://prague.emb.mfa.gov.tr/Mission