English
Architektonická kancelář Kadarik Tüür Arhitektid (KTA) byla založena v roce 2010 společníky Ottem Kadarikem a Mihkelem Tuurem. Jejich předchozí kancelář AB KOSMOS s Villemem Tomistem fungovala v letech 2002–2010. Kancelář KTA působí v oblasti malých ale i velkorozměrových architektonických projektů – od provizorních konstrukcí a menších staveb, jako jsou výstavní pavilony a soukromé domy, až po velké veřejné budovy, komerční výstavbu a plánování rozvoje města.
Mnohé z těchto již vybudovaných projektů jsou výsledkem vítězných návrhů z otevřených i vyzvaných architektonických soutěží. Aktivní účast projektů v soutěžích, ačkoli málokdy odměněných a vzácně realizovaných dokonce i po výhře v takové soutěži, umožňuje udržovat se v obraze o současných otázkách v oblasti architektury a řešit různé programy a úkoly, které by mohly být jinak problematické. Silný koncept je vždy doplněn něčím navíc, co by strohý, jakoby maximalistický veřejný prostor v případě komerční a bytové výstavby nutně nevyžadoval, ale co projektu dodává přidanou hodnotu v dlouhodobém časovém horizontu a plynule jej včleňuje do okolní městské zástavby.
Architektura KTA věnuje velkou pozornost detailu a komplexnímu pochopení programu a funkce. Hluboké znalosti a zájem o současné stavební technologie a výrobní procesy umožňují nabídnout jedinečnou architekturu a design, který je strukturálně inovativní a zároveň esteticky poutavý. Například inovace v estonském průmyslu lepeného lamelového dřeva (lepený hranol) byly pohotově využity v různých projektech kanceláře KTA, s pozoruhodnějšími realizacemi v podobě zimního stadionu ve čtvrti Tondiraba v Talinu a festivalové arény ve městě Viljandi. Pojem „míst“, který je tématem tohoto ročníku Architecture Week Praha, vždy sehrával významnou roli v rozvoji architektonických nápadů a specifických řešení pro projekty realizované kanceláří KTA. Důraz na existující cenné prvky životního prostředí, a to koncepční i fyzické, a přidávání nových prvků, je už léta klíčovým aspektem. Jak řekl italský architekt Vittorio Gregotti v roce 1982: „Úkolem architektonického projektu je odhalit, prostřednictvím přeměny formy, podstatu okolního kontextu.”
Kontext místa může být samozřejmě v každém konkrétním případě definován velmi odlišnými hledisky – hlediskem přírodního prostředí, městské struktury a prostředí, hlediskem historického a kulturního významu atd. Co se týká dvou malých projektů, venkovního divadelního jeviště pro divadlo Rakvere a pro festivalovou arénu ve Viljandi, klíčovým aspektem bylo malebné přírodní prostředí. Dočasné venkovní divadelní jeviště v Rakvere bylo vybudováno speciálně pro letní hry. Jeho hlavním architektonickým cílem bylo vytvořit uzavřený, pohodlný a intimní prostor, který vytváří bezprostřední spojení mezi publikem a herci. Architektura rámuje krajinu takovým způsobem, že park, stromy a rybník se stali nedílnou součástí jeviště. Ve Viljandi, historickém hanzovním městě, je festivalová aréna pro venkovní pěvecké a taneční vystoupení decentně umístěna do kopcovitého parku v blízkosti zříceniny středověkého hradu. Přísná moderní forma, inovativní konstrukce z lepených hranolů a dynamické jevištní osvětlení je výzvou dlouhodobě zavedené tradici festivalů sborového zpěvu a písně v Estonsku.
Městský kontext pro dva hlavní projekty, zimní stadion v Tondirabě a obchodní dům Tartu, byl docela odlišný. Zimní stadion v Talinu se nachází na okraji panelového čtvrti ze sovětské éry, která po mnoha letech zoufale potřebovala rozšířit svůj monofunkční charakter o komerční a rekreační zařízení. Zimní stadion byl svou robustní, ale jednoduchou betonovou hmotou velmi dobře přijat místní komunitou a bude centrem budoucího vývoje v této oblasti. Obchodní dům Tartu, v současné době ve výstavbě, se nachází přímo v srdci univerzitního města. Účelem multifunkčního objektu (obchodní a kancelářské prostory, sportovní klub, hotel, apartmány) je zhuštění centra města a zároveň kontrast s nevýraznou komerční architekturou, která ho obklopuje. Toho je dosaženo aktivními uličními fasádami na všech stranách budovy, a to vizuálně i funkčně.
Dosud největším počinem KTA, pokud jde o vizionářské ambice, je projekt Aidu Pyramid 2030. Projektem, zadaným těžařskou společností, je návrh na ukládání odpadních materiálů produkovaných povrchovým dolem na roponosné břidlice Aidu na severovýchodě Estonska v průběhu příštích 20 let. Z impozantní umělé krajiny vystupují pyramidy, nejvyšší dosahující výšky 152 m, jako nové výrazné prvky krajiny, které jsou místem různých aktivit od restaurací, pláží, muzeí, sportovišť, až po vinné sklepy a hřbitovy. Fantazie nebo realita příštích dní? To ukáže čas.
Zdroj: redakce AW, Organic city 2016
www.kta.ee
Zdroj: redakce AW, Organic City 2016