Město Toruň: Dotkni se gotiky

Toruň byla založena v roce 1233 jako jedno ze dvou nejdůležitějších měst německého státu, který vznikl po příchodu Řádu bratří německého domu Panny Marie Jeruzalémské do Polska. Díky uděleným výsadám, statutu nezávislého státu a politické suverenitě, se z Řádu rychle stala vedoucí politická síla ve Východním Prusku a významný subjekt na území bývalé Polské říše (Rzeczpospolita). Toruň vděčí za svůj vzestup členství v Hanze – svazu obchodních měst severní Evropy, který existoval ve středověku a raném novověku. Měšťanská moc a rebelství městského lidu vedlo k pádu hegemonie německých rytířů a zničení jejich hradu, který byl postaven mezi Starým Městem a Novým Městem Toruň. Rozhodnutím městské rady z roku 1454 zůstal hrad ve stavu zříceniny.
Toruň je známá především svým Starým Městem, které se v roce 1997 oficiálně stalo místem světového dědictví UNESCO. Panorama města z protějšího břehu řeky Visly bylo po staletí místem budícím úžas. Nádherná silueta města je tvořena zachovalými městskými hradbami a branami, monumentálními kostely, radniční věží a věží kostela svatého Jakuba zdobené polychromatickou kružbou, a též četnými gotickými měšťanskými domy. Oficiální propagační motto Toruně: „Dotkni se gotiky“ – se tedy zdá být jen a jen přirozené.
Staré Město je obklopeno pásem zeleně, vysazeném po zbourání bývalých vojenských opevnění, díky nimž se Toruň stala jednou z nejsilnějších pevností v Polsku, nicméně se jim nepodařilo ochránit město před válečnými škodami a hospodářským úpadkem způsobeným válkami a politickými nepokoji. Městské uspořádání Starého Města, jeho zelené nárazníkové zóny a architektonický obsah jsou chráněny zákonem, neboť představují nejcennější kulturní hodnotu.
Poté, co Toruň ztratila svou nezávislost, ocitla se na okraji zájmu pruského státu. Obklopena patnácti pevnostmi získala v 19. století především vojenskou funkci. Během Druhé
republiky (1920–1939) byla povýšena na hlavní město Pomořského vojvodství (provincie) – jediné pobřežní oblasti Polska v té době. Díky oživení města bylo vybudováno několik moderních staveb. Na sever od zbořené Chelmiňské brány byla postavena nová modernistická budova Správy železnic (dnes slouží jako sídlo zemského maršála) a také moderní, i když gotikou inspirovaná, budova bývalé agrární banky, dnes sídlo banky BGZ.
Jako součást projektu čtvrti Jordanki bylo po designérské soutěži v roce 2004 postaveno Centrum současného umění, které bylo prvním zařízením tohoto typu v celostátním programu Národního centra pro kulturu.
Oblast bude obohacena o multifunkční koncertní síň, jejíž návrh od španělského architekta Fernanda Menise byl vybrán v mezinárodní soutěži. Stavba této avantgardní budovy, připomínající vojenskou pevnost a inspirované barevnými schématy zdiva, by měla být zahájena letos.
Moderní Toruň se skládá z několika městských částí. Kromě Starého a Nového Města ji tvoří předměstí na pravé straně řeky Visly a rezidenční oblast Podgórz, nacházející se na levém břehu.
Funkce jednotlivých oblastí, směr jejich vývoje a dopravní cesty, které je spojují, byly stanoveny
plány územního rozvoje. První takový plán, realizovaný v nezávislém Polsku, byl navržen v r. 1935. Řešení zde použitá se stala základem pro budoucí plány územního rozvoje, vznikající po druhé světové válce v městské urbanistické kanceláři. Před ukončením platnosti posledního plánu funkci formování vývoje města převzala studie podmínek a směrů územního rozvoje.
První taková studie byla přijata v roce 2000.
V současné době probíhají práce na přípravě druhé aktualizace studie.
Silniční síť Toruně má tvar obdélníku. Hlavní průjezdové silnice směřují přes střed dvou hlavních částí města a protínají se s ulicemi, které vedou k přechodům přes Vislu. Břehy řeky jsou zatím spojeny dvěma mosty – historickým železničním mostem a silničním mostem, který byl rekonstruován po 2. světové válce. Stávající silniční přechod neumožňuje efektivní tok dopravy a často znesnadňuje průjezd. Obě stavby jsou vyrobeny z ocelových oblouků. Liší se délkou a počtem podpěr umístěných v řece.
I když se jedná o hranice historického města, oba mosty jsou samy o sobě dominantami Toruně. Jejich konstrukce slouží v Toruni jako model pro nové mosty přes Vislu.
Nový silniční most, který je ve výstavbě, se skládá ze dvou sad obrovských oblouků podepřených umělým ostrovem uprostřed řeky.
Svým rozpětím je to jedna z nejdelších struktur tohoto druhu v Evropě.
Poslední roky přinesly intenzivní rozvoj sítě cyklistických cest, a tím stimulaci růstu popularity tohoto dopravního prostředku.
Tramvajová síť se rovněž modernizuje a rozšiřuje.
Příští rok nová tramvajová linka spojí centrum města s univerzitním areálem, bude nainstalován elektronický informační systém pro cestující a modernizovány tramvajové zastávky, aby se staly komfortnějšími a vizuálně atraktivními.
Účinnost dopravního systému bude dále posílena vytvořením intermodálních uzlů, přičemž dva z nich se budou nacházet vedle železničních stanic. První z nich – centrální intermodální uzel – bude dokončen v roce 2013. Kvůli jeho poloze v blízkosti Starého Města se na něj zaměřuje zvláštní pozornost.
V současné době má Toruň 200 tisíc obyvatel.
Asi 30 km od její hranice po proudu řeky Visly se nachází město Bydhošť s populací 360.000 lidí. Bydhošť má vlastní regionální letiště, leží na řece Brda u vnitrozemské vodní cesty, která vede do Berlína, a je sídlem wojewody – zemského hejtmana. Obě města spolu s přilehlými gminy (obce a města) tvoří metropolitní oblast Bydhošť–Toruň. Aby bylo možné plně využít jeho potenciál, krajské úřady zavádějí program BiT–City, který si klade za cíl vytvořit efektivní dopravní systém spojující obě města. Železniční trať mezi městy je modernizována spolu s železničními stanicemi na trase. Tramvajové linky jsou rozšiřovány a integrovány zavedením společného systému jízdenek.
Výstavba Toruňského silničního mostu s příjezdovými komunikacemi
Výstavba nového silničního mostu v Toruni se sítí příjezdových komunikací je jedním z největších investičních projektů tohoto druhu, který v Polsku
v současnosti probíhá. Pro výstavbu budou použity oblouky s největším rozpětím v Polsku!
Význam investičního projektu
Konstrukce mostu je nejdůležitějším investičním projektem, který v současné době ve městě Toruň probíhá. Most zlepší plynulost dopravy, dostupnost a bezpečnost silničního provozu.
Zabrání vzniku dopravních zácp a paralýze dopravy ve městě a pozitivně ovlivní pohodlí řidičů. Realizací projektu se také zvýší atraktivita Toruně a Kujavsko–pomořského regionu z hlediska investičních podmínek. To umožní vytvoření příznivého prostředí pro externí investory, stejně jako pro místní podnikatele.
Doprava a vyšší turistická atraktivita města, následně zvýší potenciál pro rozvoj a propagaci města.
V souladu s architekturou a přírodou
Nový most je také blízký architektonickému dědictví města. Podobá se již existujícímu železničnímu a silničnímu mostu v Toruni.
Při navrhování překlenutí řeky byly použity nejnovější technologie, aby byl projekt šetrný k životnímu prostředí. Jeho moderní visutá struktura zabraňuje narušování okolního přírodního prostředí: jediná mostní podpora nebude rušit původní tok řeky ani říční dopravu.
Obrovská stavba
Nový most bude 540 m dlouhý a 24 m široký.
Silnice vedoucí po mostě bude mít dva jízdní pruhy v každém směru a plnou infrastrukturu, jako jsou rozšířená místa pro autobusy, chodníky, cyklistické pruhy, osvětlení a odtokový systém.
Celková délka mostní silnice spolu s přístupovými cestami bude 4.100 m. Nadjezdy přes záplavové oblasti na pravé straně řeky budou dlouhé 600 m a na levé straně řeky 830 m. Projekt bude také zahrnovat výstavbu nových příjezdových a obslužných silnic, viadukt přes železniční trať a podzemní průchod, rekonstrukce několika křižovatek a uzlů veřejné hromadné dopravy.
Rekordní délka rozpětí a průkopnický způsob montáže
Nový most přes Vislu se bude vyznačovat rekordní délkou ocelových polí. Každé z nich bude 270 m dlouhé a 50 m vysoké, což je nejdelší rozpětí obloukového mostu v Polsku.
Speciálně pro potřeby projektu mostu v Toruni tým specialistů vymyslel průkopnickou metodu montáže mostního oblouku. Připravené oblouky se položí na říční čluny a pomocí remorkérů a jeřábů se nainstalují na své pevné pozice na podpěrách mostů. Prvky takových obřích rozměrů a hmotnosti se v Polsku nikdy předtím neinstalovaly!
Beton, ocel a… tisíce pilotů
Pro umístění podpěr mostu přes Vislu bylo do země zasazeno 1.500 prefabrikovaných pilotů s rozměry 40 x 40 cm. Dalších 2.500 pilotů je potřeba k ukotvení inženýrských struktur, včetně nadjezdových podpěr přes záplavové oblasti. Nadjezd na levé straně řeky bude spočívat na 18 podpěrách a na pravé straně na 12 podpěrách. Odhaduje se, že stavba mostu a dalších struktur si vyžádá použití 18 tisíc ocelových konstrukcí, 8 tisíc z vyztužené oceli a 65 tisíc m3 stavebního betonu.
Přístup k mostu
Přístup k mostu z pravé strany řeky povede přes tříúrovňovou křižovatku – jednu z největších inženýrských výzev projektu. Nová křižovatka bude zahrnovat tunel, kruhový objezd a nadjezd.
Výstavba nadjezdu také pojme rekonstrukci stávající podzemní a nadzemní infrastruktury.
Na levé straně řeky Visly je konstrukce mostní silnice méně složitá. Zahrnuje výstavbu několika set metrů nových silnic, železničního viaduktu a podchodu pro chodce.
Spolufinancování
Investiční projekt s názvem Výstavba nového silničního mostu v Toruni spolu s příjezdovými
komunikacemi je spolufinancován Evropskou unií z prostředků Fondu soudržnosti v rámci Programu infrastruktury a životního prostředí na období 2007–2013. Celková hodnota projektu bude přibližně 753 tisíc zlotých, z čeho 327 tisíc zlotých bude pocházet z fondů EU.
Generální dodavatel a investor
Generálním dodavatelem projektu je konsorcium firem: Strabag, Strabag AG a Hermann Kirchner Polska. Práce začaly v listopadu 2010. Termín dokončení stavebních prací je v druhé polovině roku 2013. Investorem je Městská správa silnic v Toruni, jednající jménem města Toruň.