V samém srdci města Hradce Králové poklidně dříme dominanta z portfolia Jana Kotěry. Poklidně, ale majestátně dříme na Eliščině nábřeží 465/7. Ano, řeč je o Muzeu východních Čech. Extravagantní stavba, s extravagantními prvky s extravagantní fasádou zaručeně zaujme rozeného Hradečáka i náhodného turistu.
Účelová muzejní budova byla postavena v letech 1909–1912 podle plánů Jana Kotěry a Otakara Pokorného. Na objednávku muzejního kuratoria vyprojektovali elegantní solitérní stavbu, jež se svým provedením řadí k předním dílům české moderny. O stavitelskou část se postarali Josef Jihlavec a František Jirásek.
Na půdorysu nepravidelného latinského kříže vystavěl pomyslnou loď vědění a poznání, opláštěnou fasádou z lícových cihel kombinovaných s plasticky provedenou omítkou. Účelně uspořádaná budova obsáhla mimo jiné místnosti pro technologické sbírky, byt domovníka a lapidárium v suterénu, čítárnu, knihovnu, ředitelnu a přednáškový sál v přízemí, výstavní a expoziční prostory v prvním patře a druhém patře.
Do třetího patra Kotěra umístil fotografický ateliér s horním osvětlením, temnou komoru, laboratoře a konzervační sál. Vstup do budovy od roku 1911 akcentují dvě alegorické figury sedících žen – Umění (Historie) a Průmysl – z pálené glazované hlíny, provedené dle návrhu Stanislava Suchardy.
Na výzdobě interiéru se mimo Jana Kotěru podílel František Kysela, podle jehož návrhů byly v roce 1912 zhotoveny skleněné vitráže pro vestibuly a schodiště. Přispěl i malíř Jan Praisler. Podle jeho pastelových kreseb byly ve 30. a 40. letech 20. století zhotoveny mozaiky, které zdobí tambur kopule nad vestibulem druhého patra. Všechny mozaiky byly dokončeny až po Kotěrově i Praislerově smrti. Stavba muzea byla dokončena v roce 1934 instalací velké fontány předsazené před vyvýšený hlavní vstup do muzea.
Po dokončení stavby, v roce 1919 aktualizoval Jan Kotěra plán přístavby, spolu s expozičním a úložným nábytkem. V roce 1942 byla vyhlášena soutěž na dostavbu muzea. Účastníky byli: Jan Rejchl, Josef Gočár, Ladislav Machoň, Bohumil Hübschmann a František Krásný. Výhercem byl Jan Rejchl, který zachoval původní Kotěrovy prvky, ale zároveň budovu osvěžil inovativními prvky. K realizaci však kvůli stavební uzávěře nedošlo. Od svého vniku do současné doby, prošlo muzeum řadou sílčích přestaveb a úprav. Poslední zásah proběhl v roce 2018-2019 sanace a restaurování soch v průčelí a obnova exteriéru.