English
Všude na světě jsou města, a zejména pak ta větší, hlavními centry ekonomického rozvoje a zdrojem pracovních příležitostí, v čemž také spočívá jejich atraktivita. Zároveň však rostoucí urbanizace představuje stále významnější zdroj zátěže pro životní prostředí ve městech i jejich okolí, čímž se ve výsledku zhoršuje také kvalita života místních obyvatel.
V roce 2050 bude mít Země podle předběžných propočtů cca 10 miliard obyvatel, z nichž 70 % bude žít ve městech, která budou produkovat 80 % celosvětových emisí a spotřebovávat 75 % energií.
Domnívám se, že pro zlepšení či alespoň zachování stávající kvality života ve městech je třeba začít o fungování měst přemýšlet jinak – nahlížet na ně jako na komplex, kde jsou neoddělitelně propojeni lidé, technologie a příroda.
„Organické město“ si představuji jako kompaktni a převážně soběstačný systém. Na základě uplatnění principů oběhového hospodářství by lidé neměli zatěžovat své okolí nadměrnou produkcí odpadů, jejich vzniku by se mělo pokud možno předcházet a již vyprodukované odpady by se měly, a to nejen ve městech, v co největší míře opětovně využívat nebo recyklovat. Stejně tak by se lidé měli zaměřit na maximální úsporu energií, neměli by své okolí zatěžovat nadměrnou spotřebou. Cesta by měla vést nejen přes větší využívání energie z obnovitelných zdrojů, úsporné spotřebiče, ale i přes tzv. chytrá řešení. K nim bezesporu patří v poslední době ve vztahu k aktuálnímu problému sucha i hodně diskutovaná úspora vody, její zadržování a opětovné využívání v domácnostech. Velký prostor vidím do budoucna v chytrých řešeních a systémech pro znovuvyužívání splaškové vody, zachytávání dešťové vody, zelených střechách či fasádách domů apod. Ohledně inteligentních systémů pro opětovné využívání vody bychom se měli inspirovat v zemích jako např. Izrael, kde dokážou vodu z 85 % nebo v Tel Avivu dokonce až ze 100 % znovu využít. Nezastupitelné místo má ve městech veřejná zeleň. Ať už jako místa, kde mohou lidé čerpat energii a relaxovat, ale také vzhledem k jejím dalším funkcím, jako je schopnost zadržovat vodu či zlepšovat mikroklima ve městech.
Právě na tyto funkce by se měla zaměřit také architektura a městské plánování v prvcích zelené a modré infrastruktury Navíc kvalitní architektura (stejně jako příroda) formuje a kultivuje osobnost člověka tím, že v něm vzbuzuje zájem o prostředí, v němž žije.
„Organické město“ vidím také jako atraktivní místo pro život, protože respektuje běžné lidské potřeby, díky zapojení veřejnosti do procesu rozhodování pak město dokáže lépe reagovat na potřeby svých obyvatel, což přispěje k jejich spokojenosti a sounáležitosti v místě, kde se jim bude nejen dobře bydlet, ale i žít.
Ministerstvo životního prostředí tento zmíněný přístup uplatňuje prostřednictvím agendy Smart Cities („chytrá města“), podporou integrovaných řešení, která prostupují napříč energetikou, dopravou, ICT a dalšími oblastmi městského plánování. Z hlediska působnosti ministerstva se jedná zejména o opatření v oblasti energetické účinnosti, dopravy podporující alternativní pohony s menšími emisemi, v oblasti nakladani s odpady a opatření v oblasti adaptace na dopady klimatické změny, zejména pak na sucho.
Hodnotím proto velmi pozitivně ambice pořadatelů festivalu Architecture Week uvést koncepty „chytrého“ a „organického“ města mezi širší veřejnost – a já jim v tomto ohledu přeji mnoho úspěchů.
Ministerstvo životního prostředí / Ministry of the Environment of the Czech Republic 
Vršovická 1442/65
100 10 Praha 10
Česká republika / Czech Republic
Zdroj: redakce AW, Organic City 2016