Rozhovor s Petrem Paličkou

Čím vás zaujalo letošní téma festivalu Architecture Week? Co si jako developer představujete pod pojmem organické město?

Nevím, jak je přesně definováno organické město, ale mám představu jakéhosi územního celku, který žije a rozvíjí se tak, jak se rozvíjí život. Není to něco umělého, pro co se pak snažíme najít využití, ale naopak celek, v němž se přirozeně propojují všechny funkce města.

Vaše společnost realizovala řadu městských celků. Máte v tomto směru nějaký koncept, nějaké firemní krédo apod.?

Nedá se říci, že bychom měli nějaký přesně daný koncept, který bychom nyní naplňovali. Když jsme zakládali realitní divizi, společně s našimi akcionáři jsme si stanovili cíl, že chceme stavět kvalitní budovy, které budou městu prospívat a budou ho rozvíjet. Rozhodli jsme se prosazovat kvalitní architekturu a v rámci ekonomických kritérií používat kvalitní materiály a technologie. Zatím se nám, myslím, daří se této cesty držet.

V podstatě všechny naše projekty můžeme považovat za organické. Začali jsme budovou Florentina na místě bývalých tiskáren, skladů a administrativních prostor. Pro běžného člověka na naprosto nepřístupném, de facto průmyslovém pozemku o rozloze 1,5 ha se podařilo postavit rozsáhlý objekt s kancelářemi, novou obchodní pasáží, piazzou se stromy, restauracemi a kavárnami. Vznikla tu i zahrada s vodní plochou a mateřskou školou. Dnes je to součást města, přístupná pro každého, kam lidé chodí pracovat, relaxovat, ale i povečeřet – je tu živo celý den.

Velkým projektem je Waltrovka, kterou stavíme na ploše bývalého výrobního závodu o velikosti 16 ha. Po odstranění ekologických škod tady postupně vyrůstají administrativní budovy, které slouží také k odstínění hluku z dopravy pro 650 rezidenčních jednotek. Ty stavíme za nimi. Jsou to částečně rodinné domy, částečně byty. Na tomto území je dvouhektarový park, dětské hřiště, restaurace, obchody, kavárny, pošta – prostě malé město. Výstavbu jsme začali zhruba před dvěma lety, první administrativní budova již funguje a je plně obsazena, v zimě se začnou předávat uživatelům první byty. I další naše projekty, které připravujeme, budou v podobném duchu, tedy budou respektovat život města a budou ho rozvíjet.

Jakým způsobem vaše projekty vznikají: máte určitou vizi, kterou pak zadáte architektům a projektantům ke zpracování, nebo nejdříve vedete diskusi s odborníky, zpracováváte studie, jak lze území využít, a na jejich základě se zrodí developerský projekt?

Běžné jsou oba případy. Když zvažujeme koupi nějakého pozemku či území, zadáme architektům ke zpracování nejdříve ověřovací studii, což je v podstatě urbanistická studie využití území. Už v této fázi je to o dialogu s architekty. Při zpracování studie samozřejmě vycházíme z územního plánu, ale bereme v úvahu i řadu dalších vlivů a podmínek. Vždy diskutujeme s IPR, městskými částmi, památkáři a dalšími institucemi. Architekty obvykle nevybíráme formou architektonické soutěže podle pravidel komory architektů, spíše oslovíme několik ateliérů, o kterých si myslíme, že by se dané práce mohly kvalitně zhostit. Ve fázi studie obvykle ponecháváme architektům velkou volnost. V okamžiku, kdy pak zadáváme konkrétní projekt, přesně definujeme naše požadavky na velikost obchodních ploch, administrativních ploch, na rezidenční části… Myslíme si, že právě developer je ten, kdo na sebe má brát riziko rozhodnutí. Na architektovi je přinášet nápady a navrhnout, jak realizovat definovaný záměr.

Podoba města se v uplynulých 100 letech stále měnila – mizí výroba, narůstá sektor obchodu, služeb a také doprava. Kam bude podle vás tento vývoj dále směřovat?

Trend vymizení těžkého průmyslu z měst bude samozřejmě pokračovat. Stejně tak lehký průmysl bude nacházet své místo spíše na okrajích města, aby poskytoval lidem zaměstnání. Některá města budou možná více průmyslová, některá hlavně administrativní. V tom se Česká republika zřejmě nebude odlišovat od zbytku Evropy. Zda je to dobře, nebo špatně, to ukáže budoucnost.

Díky moderním technologiím svět okolo nás již funguje téměř automaticky, obklopují nás systémy inteligentnější než my, život se stává virtuálním. Nebude se člověk v takovém prostředí cítit odcizen?

Chápu tento trend, je to velmi příjemné, když vám něco pomáhá s denní rutinou. Jen si myslím, že člověk by si měl nad všemi těmito nástroji, které nám usnadňují život, udržet kontrolu a neměl by se uchylovat do virtuálního světa. Obávám se, že určité odcizení by skutečně mohlo nastat, proto je důležité technologie používat, ale nenechat se jimi zotročit. Za důležité také považuji vracet zpátky do města přírodu, aby člověk zpěv ptáků či šumění stromů neznal už jen z počítače…

U nás se dnes realizuje převážně model města jako centra a obytných satelitů a komerčních zón kolem. Je spojen s velkým záborem území, velkými nároky na infrastrukturu a především velkou dopravní zátěží. Je podle vás tento trend ještě udržitelný, nebo jsme již v bodě zlomu a musíme přistoupit ke změně stylu?

Určitě bychom měli přistoupit ke změně. V Praze nyní probíhá diskuse o novém územním plánu a hlavní tendencí je zahušťování města. Nepochybně nesmí spočívat v tom, že parky zastavíme novými domy. Nicméně, Praha má nejnižší hustotu obyvatelstva na čtverečný kilometr ze všech okolních velkých evropských měst. Pozemky k zástavbě je třeba zastavovat intenzivněji, pravděpodobně vyrostou i nové výškové budovy. Je třeba připustit, že všechny byty možná nebudou mít optimální oslunění či nebudou ve zcela tichém prostředí, ale to je nutný kompromis pro život ve městě. Intenzivní zástavbu na vymezeném území pak musíme vyvážit zelení, rekreačními zónami, sportovišti, aby město bylo příjemné pro jeho obyvatele. Mnoho moderních metropolí se touto cestou vydalo. Osobně se mi líbí například zásada uplatňovaná v New Yorku, že z každého bytu by měla být maximální vzdálenost do parku jen 10 minut chůze. Mezi mrakodrapy je tak překvapivě mnoho zeleně, venkovních kavárniček a barů. Městský parter tam má ve stínu výškových budov velmi lidskou tvář.

Jak se vyvíjí projekt revitalizace území Masarykova nádraží a co nového připravujete?

Proběhlo představení projektu veřejnosti a pokračuje jeho projednávání s jednotlivými účastníky řízení. Hlavní myšlenkou projektu je nejen využít a dotvořit tuto nehezkou část města, ale především znovu propojit Prahu 1 s Prahou 8. Tyto dvě městské části byly kdysi odtrženy magistrálou a navzájem jsou v této oblasti téměř nepřístupné. Karlín se po povodních proměnil ve velmi hezkou čtvrť a bylo by velkou chybou, aby byl i do budoucna odtržený od centra tak, jako je to dnes. Součástí projektu je i náš nekomerční záměr – zastropení části kolejiště Masarykova nádraží a vytvoření velké střešní zahrady s trávníky, terasami, stromy, posezením, plochami pro odpočinek. Velmi podobnou myšlenku zrealizovali ve Vídni, v nové ústřední budově Erste Bank, přímo vedle vídeňského hlavního nádraží. U projektu Masarykova nádrží by však byl zásadní rozdíl v tom, že takto vzniklý park by byl přístupný všem. Podstatně bychom tím proměnili městskou část v bezprostřední blízkosti centra a učinili bychom ji o dost přátelštější k obyvatelům i návštěvníkům Prahy.

Nový pražský Central Business District

Projekt revitalizace pozemků v okolí Masarykova nádraží pod taktovkou společnosti Penta Investments vychází z dílny architektonického ateliéru Zaha Hadid Architects. Záměrem je maximálně respektovat historii území a stávající zástavbu a zároveň vytvořit mimořádné architektonické dílo, které se stane nedílnou součástí moderní podoby města Prahy. Projekt bude realizován v několika etapách s plánovaným dokončením v letech 2022–2025 a nabídne až 100 000 m2 nových kancelářských ploch, obchodů, restaurací a kaváren. Velká pozornost je věnována veřejným plochám, zeleni a městským parkům. Navržené unikátní zastřešení kolejiště Masarykova nádraží by pak mělo poskytnout nové propojení území Prahy 1 s Karlínem a Žižkovem.

Úvodní fotografie: Petr Palička, Real Estate Division Director, Penta

Zdroj: redakce AW, Organické město 2016