Roškotovo divadlo

Ústí nad Orlicí, Husova 1062 

Kamil Roškot 

1930–1936 

Počátky ochotnické tradice v Ústí nad Orlicí sahají už do závěru 18. století. Vážné snahy o vybudování moderní divadelní budovy se však datují až od roku 1919, kdy tu zahájilo činnost Družstvo pro postavení divadla, odnož místního divadelního spolku Vicena. Až deset let poté družstvo vyhlásilo soutěž na návrh divadelní budovy na darovaném pozemku nedaleko od městského jádra. V roli uměleckého poradce družstva působil místní rodák a významný český historik umění profesor Josef Cibulka, který se také zasadil o finální zadání projektu divadla pražskému architektovi Kamil Roškotovi. Vyzvaný tvůrce na projektu pracoval s přestávkami od roku 1930, znovu se k němu vrátil v roce 1934, kdy byl jeho návrh družstvem v listopadu konečně schválen a posunut k realizaci. Roškot založil hmotovou skladbu divadelní budovy na průniku dvou jednoduchých geometrických tvarů – pravoúhlého kubusu s kónicky se zužujícím hledištěm a kruhové výkroji jeviště s převýšenou apsidou provaziště (jen o pár let dříve podobný skladebný princip využil Josef Gočár při návrhu Ambrožova sboru církve československé husitské v Hradci Králové). Využil přitom koncepce svého staršího návrhu divadla pro průmyslový komplex Škodových závodů v Teheránu (1933). Plochostřechá puristická budova s hladce omítnutými fasádami bez jakéhokoliv dekoru, jejichž plochy byly určeny k působivé hře světla a stínů, vyrostla na svažitém pozemku na lichoběžníkovém půdorysu. Expresivní prvek představují šikmé linky patrových teras vykrojené na bočních frontách korpusu divadla. Vstupní partie byla symetricky umístěna do středu konkávně prohnuté fasády, obrácené do nástupního prostoru při silnici. V podobně střízlivém duchu byl pojednán i interiér divadla se vzdušným vestibulem. Přes své nevelké měřítko působí díky hravé lapidaritě svých hmot Roškotovo divadlo nadčasově monumentálním dojmem.