English
Obecná definice pro chytré město neexistuje. Každý z nás totiž vnímá „inteligenci města“ z jiného úhlu pohledu, liší se potřeby, problémy i očekávání. V zásadě ale platí jedno – lidé s pomocí nejnovějších technologií mohou přetvořit stávající města na prostor, ve kterém se jim bude lépe žít a pracovat.
Koncept chytrých měst je vlastně reakcí na současnou situaci, kdy rychlost výstavby městské infrastruktury nedostačuje tempu městského rozvoje, projevují se nedostatky ve veřejné dopravě nebo na silničních komunikacích a zhoršuje se stabilita elektrické sítě. Díky moderním technologiím, které dokážou tyto problémy řešit, se města stávají „chytřejšími“, snižuje se jejich energetická náročnost a současně dochází ke zvyšování jejich efektivity, bezpečnosti a ekonomické konkurenceschopnosti.
Jaký dopad mají „chytrá města“ na budoucnost městského prostředí?
Zcela nepochybně přispějí k tvorbě příjemného, kvalitního, bezpečného a zdravého prostředí pro život. Udává se například, že až 30 procent řidičů v městském provozu hledá parkovací místa a že při hledání volného místa řidiči v průměru najedou 4,5 km. Pokud bude město disponovat inteligentním parkovacím systémem s navigací, povede to k razantnímu snížení počtu vozidel v ulicích a především pak ke snížení emisí CO2 a hluku.
Společnost Siemens spolupracuje s městem Vídní na unikátním projektu Aspern. Představuje developerský projekt, kde se testuje život budoucích měst. Jaké poznatky takový projekt přináší? Je možné je aplikovat na staletí vrstvená města s různou úrovní různě vyspělých technologií?
Seestadt Aspern je vídeňské předměstí, nová čtvrť, která vzniká na místě bývalého letiště podle konceptu chytrého města, v roce 2028 by zde mělo žít na 20 000 obyvatel. Siemens je jednou z pěti firem, které se v roce 2013 spojily do joint venture ASCR (Aspern Smart City Research) jenž celý projekt zaštiťuje a finančně podporuje. Unikátnost Aspernu spočívá v tom, že zde jsou chytrá řešení uplatňována koncepčně, od samého začátku. To ve městech, která mají staletou historii, samozřejmě není možné. Dílčí prvky do nich ale lze aplikovat, díky spolupráci v ASCR disponujeme unikátním know-how jak proměnit data vygenerovaná z městských systémů v konkrétní vylepšení jednotlivých městských činností. Ne nadarmo se Aspernu přezdívá „živá laboratoř“. Ve Vídni se Siemens zaměřuje především na efektivitu využívání energií.
Jak se řeší problémy s vrstvami různě starých technologií od různorodých výrobců? Mohou být propojeny tak, aby fungovaly centrálně? A naopak – dají se předvídat technologické trendy tak, aby se na ně v budoucnosti dalo navázat?
V zásadě lze technologie propojovat tak, aby fungovaly centrálně. Jako příklad mohu uvést náš systém pro komplexní řízení budov Desigo CC. Jako otevřená platforma podporuje mnoho standardních komunikačních protokolů, např. protokoly BACnet a OPC, i mnoho standardů z oboru IT, což umožňuje do systému jednoduše začlenit také produkty od jiných výrobců a dodavatelů.
Jaké kroky musí průměrné české město podniknout, aby vykročilo směrem k „chytrému městu“? Může se chytrým stát kterékoli město?
Každé město může být chytré – metropole s miliony obyvatel stejně tak jako krajské město nebo dokonce malá obec. V České republice vznikají první projekty, ve kterých jsou chytré prvky implementovány do stávající infrastruktury, naší snahou je se na těchto projektech podílet. Přeměna města či obce na „smart“ je běh na dlouhou trať, důležitá je proto specifikace priorit rozvojových oblastí měst, pro které je pak náš tým připraven navrhnout řešení. Postupně, po částech, pomáháme našimi technologiemi a řešeními přetvářet město tak, aby se postupně zvýšila kvalita života jeho obyvatel. Důležité je samozřejmě financování – z Bruselu přichází podpora pro Smart Cities takže vedle národních zdrojů lze na chytré projekty čerpat i evropské dotace. A pokud třeba peníze k dispozici nejsou, Siemens realizuje projekty EPC, ve kterých zákazník splácí projekt z dosažených garantovaných provozních úspor.
Můžete přiblížit zmíněné EPC projekty?
Provozování energeticky neefektivních budov se může pořádně prodražit. Potřebné modernizaci však často stojí v cestě technická a finanční náročnost projektu. Řešením je koncept energetických služeb se zárukou neboli Energy Performance Contracting. Modernizace pak probíhá jako projekt na klíč a investice je splácena až z dosahovaných provozních úspor. Za jejich výši dodavatel smluvně ručí. Projektu vždy předchází nezávazná předběžná analýza, která odhadne potenciál úspor. Na jejím základě dochází k dojednání smlouvy o energetických službách, případně vypsání výběrového řízení. Dodavatel poté zpracuje návrh úsporných opatření a zajistí implementaci, zprovoznění nových zařízení a zaškolení obsluhy. Postarat se může i o financování celého projektu. V období, po které ručí za úspory, navíc zajišťuje servis a údržbu zařízení, sleduje spotřebu energií, průběžně vyhodnocuje výsledky a předkládá návrhy na další optimalizace.
Siemens realizoval prostřednictvím své divize Building Technologies celou řadu EPC projektů. Aktuálně mohu zmínit například energetické úspory pro celkem 17 objektů, jako jsou odborné školy, gymnázia a sociální ústavy v 13 různých městech v Pardubickém kraji, které přinesly celkovou úsporu 71 milionů korun.
Centralizované řízení městských systémů s sebou nese otázku bezpečnosti. Má sice pozitivní dopad na efektivitu řízení, ekologickou šetrnost provozu atd., ale není také příliš zranitelné?
Centrální řízení dopravy je zásadním krokem pro města budoucnosti a s ohledem na tento fakt samozřejmě řešíme také bezpečností otázky. Naše systémy proto nesou certifikaci TÜV a splňují nejnáročnější požadavky na zabezpečení přenosu dat proti zneužití nebo podvržení. Samozřejmě je důležitá také otázka výpadku spojení mezi centrálou a křižovatkou – v tomto případě křižovatka přejde do samostatného režimu a bez problémů funguje dále.
Jaké okruhy dat se sbírají v městském datovém centru a jak se vyhodnocují? Mohl byste uvést konkrétní příklad centrálního řízení města? (např. doprava?)
Na centrálních pultech se nejčastěji vyhodnocuje intenzity dopravy, na tomto základě se automaticky nebo ručně přepínají signální plány tak, aby v případě například ucpání jednoho směru se prodloužil čas zelené a křižovatka se uvolnila. Dopravní inženýři k tomu také využívají obraz z kamer umístněných na strategických místech. V datových centrech lze také sbírat informace o obsazenosti parkovišť, uzavírkách, nehodách a kolonách, informace o průjezdnosti MHD a mnoho dalšího. Náš systém Scala je připravený tak, aby zvládl pojmout libovolná data.
Zdroj: Redakce AW – Organics City 2016