Deset uvedených staveb reprezentuje nelehký dějinný vývoj oblasti Ústeckého kraje v letech 1918–2018. Architektonická tvorba v době mezi dvěma světovými válkami byla v tomto kraji spíše německá. V pohraničí se příliš neuchytila modernistická avantgardní architektura funkcionalismu, a pokud ano, tak spíše jako import
ze zahraničí či českého vnitrozemí. O to silněji jsou zde zastoupeny architektonické proudy expresionismu, art deco obohacené regionálními konzervativnějšími variantami. Ovšem industriální rozvoj a bohatství velkých firem se projevilo mnohdy ve spolupráci s vynikajícími architekty či firmami, např. spolupráce Spolku pro chemickou a hutní výrobu s firmou Lossow & Kühne či Weinmann Werke s Otto R. Salwisbergem. Českou architekturu zde reprezentovala především státní zadání a mnozí čeští architekti zde postavili vynikající školské budovy nebo také dělnické kolonie.
Zásadní zlom znamenala druhá světová válka a historický vývoj po roce 1948. Industrializace a těžba nabrala na obrátkách, což se také projevilo ve stavební činnosti, která byla neobyčejně rozsáhlá
a dlužno říci, že neméně zajímavá. Zejména produkce z druhé poloviny 60. let byla a je dosud srovnatelná v některých svých výkonech s produkcí světovou, zde jmenujme např. centrum nového Mostu nebo sídlištní experimenty v Chomutově.
Redakce AW 2018, zdroj FOIBOS BOOKS