English
Praha zahájí proces malé novelizace Pražských stavebních předpisů z dílny Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR). Novela se týká zejména požadavku na proslunění bytů, který dnes brání tomu, aby mohly opět vznikat čtvrti jako Vinohrady nebo Dejvice.
„Dnes musí stavba splňovat absurdní podmínku, aby 1. března dopadaly přímé sluneční paprsky na třetinu podlahové plochy bytu po dobu 90 minut. Stavebníci jsou tak nuceni projektovat budovy prapodivných tvarů a orientace, aby normu splnili. Vznikají pak zvláštní domy na podivných půdorysech, které dohromady nemohou tvořit smysluplný kus města,“ říká ředitel IPR Ondřej Boháč.
Byty, které nevyhovují předpisu, se pak kolaudují a prodávají jako ateliéry. Ty se však úspěšně prodávají a posléze slouží k bydlení, což dokazuje, že pro obyvatele hrají při koupi důležitější roli jiná hlediska, než je oslunění. Důležitější je denní osvětlení, výhled nebo paradoxně i severní orientace, díky níž se byty v létě nepřehřívají.
„Byty budou i nadále světlé a zdravé pro život, nechceme se vrátit zpátky do 19. století. Norma proslunění to ale nepřináší, akorát způsobuje, že se v podstatě nedá stavět hezké město,“ pokračuje Boháč.
Daleko podstatnější je požadavek na denní osvětlení. Dobře osvětlené mohou být však i byty, kam slunce přímo nedopadá. Bydlení v méně prosluněném bytě, než stanovuje norma, neznamená žádné zdravotní riziko. Neexistují odborné studie, které by dokládaly zdravotní benefity vyššího proslunění bytu.
Jak vyplývá z rešerše IPR, kromě Česka a Slovenska norma nikde jinde v této podobě neplatí. Například v Nizozemsku, Německu či Dánsku se proslunění neposuzuje, určující je pouze denní světlo.
Co jsou Pražské stavební předpisy?
Cílem Pražských stavebních předpisů je, aby Praha měla takové zásady tvorby města, jaké jsou běžné ve vyspělých evropských metropolích. Pražské stavební předpisy vrací do města pojmy jako uliční či stavební čára, stanovují pravidla pro vzájemné vztahy budov, ulic a náměstí. Soustředí se také na kvalitu veřejných prostranství a hlásí se k ideji kompaktního města krátkých vzdáleností s nízkými nároky na dopravu a technickou infrastrukturu. Kromě toho upravují některé příliš striktně nastavené technické požadavky pro novou výstavbu. Nové předpisy se inspirují osvědčenou stavební legislativou měst, která se pravidelně umisťují na předních příčkách indexů kvality života, jako je třeba Vídeň či Berlín.
Titulní obrázek: Rezidence Jeseniova. Architekt musel navrhnout absurdně složité půdorysy, aby získal co nejvyšší počet prosluněných bytů. Žlutě vyznačené byty museli být přesto kolaudovány jako ateliéry. Černě je vyznačeno, jak by mohl vypadat klasický městský blok, pokud by mohl být realizován.
Zdroj: TZ IPR 17. 4. 2018