Velký čínský průplav

Velký čínský průplav je nejdelší starověká umělá vodní cesta světa. Začíná v Pekingu, prochází Tchien–ťinem a provinciemi Che–pej, Šan–tung, Ťiang–su a Če–ťiang až do města Chang–čou.
Nejstarší část kanálu byla vybudována v 5. století př. n. l., různé samostatné úseky byly spojeny za vlády dynastie Suej na přelomu 6. a 7. století.
Celková délka Velkého kanálu je zhruba 1.776 km. Je nejstarším a nejdelším průplavem v Číně a patrně i na celém světě. Nejvyšší úroveň hladiny má průplav v horách Šan–tungu s převýšením kolem 42 m. Lodě neměly problém s překonáváním převýšení díky sérii zdymadel stavěných od 10. století během vlády dynastie Sung. Velikost a velkolepost díla si získala obdiv během staletí jeho trvání, příkladem jsou zápisky japonského mnicha Ennina (794–864), perského historika Rašíd–al–dína (1247–1318) nebo korejského úředníka Čchö Pua (1454–1504).
Povodně Žluté řeky, křížící kanál, periodicky ohrožovaly bezpečnost a funkčnost průplavu.
Během válek byly vysoké hráze spoutávající Žlutou
řeku občas prokopány v úmyslu zaplavit nepřátelská vojska. To způsobovalo katastrofy a dlouhodobé ekonomické problémy. Přes občasná období chátrání průplav podporuje rozvoj domácí ekonomiky snadným a rychlým spojením obchodních center po celou dobu od suejské vlády.
Dnes prochází průplav rozsáhlou modernizací.
Od založení Čínské lidové republiky v roce 1949, je průplav využíván především k přepravě velkého množství volně loženého zboží, jako jsou cihly, štěrk, písek, motorová nafta a uhlí. Plavební komory Jianbi na řece Yangtze převádí v současné době 75,000.000 t každý rok, a předpokládá se, že provoz ve střední části průplavu dosáhne 100.000.000 t v příštích letech.